Onemocnění žil s MUDr. Zimolovou

Chat

• Margita

  Dobrý den, jak často se setkáváte s žilní trombozou ve spojitosti s užíváním antikoncepce? Jsem mladá a užívám ji. Jenže jsem teď v okolí zaznamenala negativní případy a trochu se toho obávám. Nikdo mi ani nedělal žádné testy, zda mi mohou antikocnepci předepsat.

• Host chatu

  Užívání hormonální antikoncepce (HAK) patří mezi získané rizikové faktory trombembolické nemoci (TEN), nejvyšší riziko pak přináší kombinované hormonální přípravky. Relativní riziko v tomto případě je 2-4x vyšší oproti ženám, které tuto medikaci neužívají, absolutní riziko činí 1-3/10 000/rok. Často se na vzniku TEN podílí užívání HAK spolu s dalšími získanými či vrozenými faktory. Plošné testování možných genetických trombofilií (koagulačních poruch) se nikde na světě neprovádí, tyto odběry zvažuje lékař nejčastěji při buď již manifestním onemocnění pacientky, nebo při tzv. pozitivní rodinné anamnese (v rodině se trombóza vyskytla). V ČR užívalo HAK v roce 2012 asi 52 % žen ve věku 15-49 let, jistě ne všem bylo genetické vyšetření provedeno a ne všechny onemocněly TEN.

• Klára

  Dobrý den, chtěla bych se zeptat, je mi 30 let a moje matka trpí na křečové žíly, byla již na laserové operaci. Já zatím žádnými příznaky netrpím, jen mám už asi od 22 jeden malý křečák, který se nerozvijí. Snažím se žít zdravě a sportovat, ale chtěla bych se zeptat, jak se dá těmto problémům předcházet, prý je to totiž dědičné. Děkuji.

• Host chatu

  • Varikosní syndrom je symptomem chronického žilního onemocnění a jeho výskyt má dědičné predispozice, proto je jistá obezřetnost ve Vašem případě na místě. Mezi základní prevenci patří režimová opatření- doporučujeme pravidelnou fyzickou aktivitu, redukci hmotnosti (je-li třeba), vyhýbat se dlouhému stání (ev.při něm alespoň přešlapování či výstupy na špičky) a delším pobytům v horkém prostředí. Vzhledem k tomu, že již máte drobnou varikositu vyvinutou (byť 8 let bez progrese), doporučila bych odborné vyšetření k posouzení hemodynamiky . Chronické žilní onemocnění (CVD) je onemocnění s častou progresí a včasné zahájení léčby- nasazení venotonik, doporučení režimových opatření či kompresní léčby může rychlost progrese zmírnit.

• Romana

  Dobrý den,
  Chci se zeptat na problematiku křečových žil. Je mi 25 let, mám už trochu vidět menší žilky a občas mám pocit těžkých nohou. Mám genetické dispozice po své matce, která je zase sdělila po té své. Moje matka má na obou nohách velké křečové žíly. S jednou nohou byla na operaci už před lety. Výsledek operace není ale příliš znát. Matka i babička trpí obezitou. Proto mě zajímá, jestli jsou křečové žíly ovlivněny obezitou.
  Dále by mě zajímal vliv hormonální antikoncepce. Beru jí skoro pět let. Gynekoložka mě poslala na nějaké testy krve, než mi ji předepsala. Stejně mám ale obavy, zda HA v kombinaci s takovými genetickými dispozicemi nemůže způsobit problémy. Mohla byste mi poradit, jestli se dá říci, zda je nějaký druh HA vůči problémům s křečovými žilami méně rizikový? Chtěla bych se tak masivním křečovým žilám vyvarovat.
  Moje matka tvrdí, že teprv až po všech porodech se ukáže, do jaké míry se mi objeví.
  Děkuji za odpověď.

• Host chatu

  • Chronické žilní onemocnění (CVD), kam varikosní syndrom patří, je spojen nejen s genetickou predispozicí, ale i s obezitou. Kumulace rizikových faktorů pak jistě znásobuje riziko vzniku závažných komplikací onemocnění. Užívání hormonální antikoncepce (HAK) je rizikovým faktorem pro vznik trombózy, a i v tomto případě patří obezita mezi podstatné rizikové faktory (nejrizikovější jsou pak kombinované hormonální přípravky). Typ HAK nemá tedy vliv na rozvoj křečových žil, ale může ovlivnit (podpořit) vznik trombózy. A co se týče gravidity (především opakované), i ta hraje nesporně negativní roli ve výskytu či progresi varikosního syndromu. V úvodu svého dotazu zmiňujete pocity težkých nohou a drobné varikosní žilky- s ohledem na Vaši rodinnou anamnézu lze usuzovat na postupný rozvoj CVD, proto bych doporučila odborné vyšetření, event. zahájení adekvátní léčby (nasazení venotonik- dlouhodobé podávání, zvážení a doporučení kompresní třídy elastických kompresních pomůcek,…) k redukci další progrese onemocnění.

• František

  Dobrý den, je mně 56 let, cítím se zcela zdráv a nikdy jsem nebyl vážně nemocný, pouze se léčím na zvýšený krevní tlak, který mám při užívání léků normální. V poslední době mám večer napuchlé kotníky na nohou a někdy i zápěstí na rukou. Mám se něčeho obávat ? Můj otec přestal v 58 letech náhle chodit a jeho nemoc nebyla nikdy diagnostikována.

• Host chatu

  Z popisu Vašich příznaků nelze jednoznačně určit etiologii (původ) potíží, i když večerní otoky nohou (po celodenní vertikalizaci) patří mezi symptomy žilního onemocnění- doporučuji konzultaci s Vaším praktickým lékařem. Náhlá ztráta mobility u Vašeho otce zřejmě neměla souvislost s žilním onemocněním.

• Roman

  Vážená paní doktorko,
  
  delší dobu mne trápí bolest pravé nohy, připadá mi těžká, cítím v ní tlak, pálení, jako bych v ní měl zapíchaný jehličky... Jedná se tedy pouze o oblast stehna. Na obou holení mám při stání na povrchu viditelné žíly. Může to souviset se zánětem žil?
  
  Moc děkuji

• Host chatu

  •Vámi popisované potíže jednostranných jehličkovitých bolestí v oblasti pravého stehna zřejmě nesouvisí s žilním původem obtíží, doporučila bych spíše neurologické vyšetření. •Zesílení žilní kresby na obou holeních nejeví symptomatologii žilního zánětu, může však mít vztah s chronickým žilním onemocněním, a zde by pak (při potvrzení diagnosy) bylo na místě zahájení léčby tohoto prakticky celoživotního onemocnění.

• Dotaz

  Jan na zánět žil?

• Host chatu

  •Zánět hlubokého žilního řečiště je vždy nutno léčit tzv. antikoagulantii (léky „k ředění krve“) spolu s lokální kompresní léčbou (kompresní obinadla, punčochy) a vhodné je i zahájení léčby venotoniky; zánět povrchového žilního řečiště léčíme dle rozsahu a lokalizace buď podle stejného „scénáře“ , nebo vynecháváme antikoagulantia a předepisujeme celková protizánětlivá léčiva (antibiotika jen při známkách celkového zánětu), opět s nutností lokální kompresní terapie a i zde je dlouhodobá léčba venotoniky vhodná. V obou situacích doporučujeme pohybový režim (při zánětech na dolních končetinách chůze vhodná), nemocné imobilizujeme jen při postižení tzv. proximálního hlubokého žilního řečiště, kdy zvažujeme další- již invazivní- metody k rekanalizaci tromboticky postižených žil. •Podstatná část pacientů vyvine po prodělaném žilním zánětu tzv. potrombotický syndrom, proto je komplexní léčba všemi zmíněnými prostředky jistě nutná. V úvodu onemocnění je zásadní antikoagulační a protizánětlivá celková terapie, po odeznění akutní fáze pak klademe důraz na dlouhodobé užívání účinného venofarmaka, na elastickou zevní kompresi.

• Dotaz

  Proč podle Vás až 78 procent osob trpících žilními symptomy zůstává neléčena?

• Host chatu

  Protože velké procento nemocných má tendenci k “ bagatelizování“ svých potíží a nepřikládá jim velký význam, i když se často jedná o varovné příznaky tohoto chronického- prakticky celoživotního- onemocnění. Z tohoto důvodu svoje potíže nezmíní před svým lékařem, a proto pak může být onemocnění diagnostikováno až ve vyšším stupni ;

• DAYD

  Jaké jsou důvody a následky chronického onemocnění žil a jak rozpoznat příznaky?

• Host chatu

  •Chronické žilní onemocnění (CVD) zahrnuje všechny klinické projevy vyplývající z onemocnění žil dolních končetin a progreduje až k chronickým stavům. CVD z 80% vzniká na podkladě tzv. potrombotického syndromu (tedy po prodělaném zánětu hlubokého žilního řečiště), z asi 20% vzniká na podkladě primárních varixů dolních končetin. Startovacím momentem je zánět žilní stěny s následným rozvojem žilní hypertenze. Mezi nejčastější příznaky patří pocity tíhy, napětí, pálení a svědění, otoky dolních končetin- vše vystupňováno ve večerních hodinách (ráno- po horizontální poloze na lůžku v noci- nebývají potíže zprvu vyjádřeny, či se vyskytují v menší intenzitě). •Jako „následky“ CVD můžeme označit pokročilá stadia CVD, která jsou souhrnně označována jako „chronická žilní insuficience (nedostatečnost)“- nejvyšším stupněm je pak otevřený bércový vřed, jehož léčba je mnohdy svízelná.

• dm

  Co si myslíte o gumových punčochách?

• Host chatu

  Elastická kompresní léčba, ať již obinadly či punčochami, patří mezi základní pilíře terapie žilních onemocnění. Rovněž v prevenci žilního onemocnění se může kompresní léčba uplatnit- zde hovoříme o tzv. „podpůrné kompresní léčbě“ , svěr končetiny je v tomto případě nižší, než u léčby např. pokročilých forem CVD. Správný typ kompresní léčby (tzv. „kompresní třídu“) Vám pomůže určit Váš lékař na základě Vašich potíží a klinického nálezu.

• Dan Kostka

  Má onemocnění žil i psychický původ?

• Host chatu

  Onemocnění žil nemá souvislost s psychickými onemocněními.

• Hana Petříková

  Je mi 7O let a křečové žíly jsem měla už před prvním porodem, kdy mi byly ošetřeny žíly ambulantně a doporučeno, abych při porodu měla stahovací punčochy. Porodní lékařka mi je však sundala a žíly mi po porodu vystoupily a po druhém porodu jsem absolovala operaci žil. Po několika letech mi žíly zase vystoupily a já mívám časté otoky kotníků, nohou, nártů, vystupují mi modré bulky na nohou.Používám na masáž nohou kaštanový gel z lékárny, drahé masti a tablety mi nepomáhají. Gumové punčochy nedokáži obléci a stahují mi nohy. Poraďte mi prosím lék. Děkuji moc, jste má poslední naděje.

• Host chatu

  Dobrý den, bohužel zřejmě neexistuje jednoduché řešení k odstranění všech Vámi udávaných potíží. Svými příznaky popisujete chronické žilní onemocnění, které je- jak vyplývá z názvu- dlouhodobé. Léčba tohoto onemocnění má být komplexní, zahrnuje kompresní trapii, léčbu účinnými venotoniky, lokální podpůrnou léčbu (masti, gely) a v neposlední řadě klade nároky i na denní režim nemocného. Nemůžete-li obléci elastické kompresní punčochy, doporučila bych konzultaci ve Zdravotnických potřebách- existuje „udělátko“, s kterým se kompresní punčochy navlékají jednodušeji. Kompresní terapie je jeden ze základních pilířů léčby, punčochy se navlékají ráno (ještě před svěšením dolních končetin z lůžka) a žilnímu návratu prospěje i třeba slabší (lépe nějaká, než žádná) zevní komprese. Punčochy lze nahradit elast. kompresními obinadly- pozor na typ („tažitelnost“) obinadla. Užívání opravdu účinných venotonik je dalším základním pilířem léčby, pacienti profitují především z dlouhodobého podávání. V určitých situacích lze předepsat venotonikum i s částečnou úhradou pojišťovny (má ji jen jeden lék; ostatní léky této skupiny hradí pacient celé sám), volně prodejné potravinové doplňky Vám jistě úlevu nezaručí.

• Iva

  Dobrý den paní doktorko,
  v těhotenství mi lékař předepsal na hemoroidy Detralex. Byl vynikající, krvácení i bolest ustoupily prakticky do 3 dnů. Poslední dobou pozoruji, že se mi na nohách tvoří metličkovitě zvětšené žilky a nohy mě často bolí. Četla jsem, že hemoroidy jsou taky žilní onemocnění. Když mi pomohl Detralex na ně, může mi pomoci i na ty nohy? Děkuji, Iva.
  

• Host chatu

  Dobrý den, lék Detralex je výborná volba pro jak pro léčbu hemerhoidálního onemocnění, tak i pro léčbu chronického žilního onemocnění (CVD). Metličkovité varikosity jsou jedním z iniciálních projevů tohoto často celoživotního onemocnění, bolesti nohou (předpokládám žilní původ bolestí) pak patří mezi nejčastější symptomatologii CVD. Lék Detralex působí již v časných fázích onemocnění, proto Vám jistě přinese úlevu od potíží. Je důležité zahájit léčbu CVD včas, aby se zabránilo progresi onemocnění do vyšších stadií, kdy operační léčba neřeší příčinu, ale důsledky nemoci.

• Ivan

  Dobrý den,
  je mi 43, aktivně sportuji, žiji přiměřeně zdravě. Na jedné noze mám velké křečové žíly v oblasti lýtka a stehna, na druhé nic. Nic mě nebolí a estetika mě také nechává v klidu. Praktický lékař tvrdí, že pokud nejsou obtíže, není třeba se znepokojovat a nedoporučuje operativní řešení. Souhlasíte s tímto názorem ? Děkuji za odpověď.

• Host chatu

  Dobrý den, Váš praktický lékař vyjádřil obecně platné doporučení, že léčit máme jen symptomatické pacienty, nikoliv nálezy. U řady chorob toto doporučení jistě platí, nicméně v případě chronického žilního onemocnění (CVD) musíme být obezřetnější. CVD je onemocnění s častou progresí do dalších („vyšších“) stadií nemoci, posledním stupněm je otevřený bércový vřed. Každý větší varikosní komplex by měl být jednoznačně vyšetřen sonograficky k určení hemodynamické významnosti. Pakliže máte varikosní žílu na jedné dolní končetině v oblasti lýtka a stehna- předpokládám, že asi na vnitřní straně končetiny ?- lze usuzovat na významnou žilní hypertenzi a nedostatečnost tzv. „velké safény“, kdy podle hemodynamického nálezu mnohdy odesíláme pacienty k chirurgickému řešení i při absenci subjektivních stesků. Minimálním opatřením by měla být důsledná zevní komprese (alespoň při zátěži- i při sportu)- stupeň komprese určí právě odborné vyšetření, dále užívání účinného venofarmaka k zabránění progrese nemoci do vyšších stadií (viz. předchozí dotaz).

• Martinec

  Po onemocnění růží a následném úrazu - zlomení obou bercových kostí (vložení a posléze výjmutí kovového materiálu) se mi na pravé noze udělaly varixy. Nejprve v oblasti bérce posléze na vnitřní straně stehna. Nosím kompresní punčochy, což je však přes letní období značně nepříjemné. Radiofrekvenční ablace není po posouzení specialisty vhodná a byl mi doporučena klasická operace. Rozmýšlím se zda ji mám v mých 66 letech podstoupit. Je to takováto operace náročná. Jaká jsou možná rizika. Jaké nebezpečí hrozí, když bych operaci nepodstoupil.

• Host chatu

  Varikosní komplex na Vaší pravé dolní končetině budě zřejmě rozsáhlý (není-li vhodná endovaskulární léčba), proto zde předpokládám vysoký stupeň žilní hypertenze- tu ovlivníte především přiložením vhodné elastické zevní komprese, její progresi můžeme ovlivnit podáváním účinných venofarmak. Doporučil-li Vám lékař operativní řešení, jistě tak učinil po zvážení všech rizik a přínosů výkonu. Operace může být provedena jak v celkové, tak lokální anestezii – typ určí chirurg s anesteziologiem dle vhodnosti, Váš věk není pro toto řešení kontraindikací. Náročnost zákroku je závislá na typu a rozsahu výkonu, nelze jednoznačně plošně určit. V případě ponechání varikosně rozšířené žíly hrozí vyší riziko zánětlivé komplikace v tomto terénu- tedy tzv. povrchový zánět žil, v případě rozsáhlého nálezu pak i možný přestup zánětu do hlubokého žilního řečiště s možným vznikem plicní embolie (kdy se část trombotického materiálu z žil uvolní a doputuje až do plicního řečiště).

• Ilona

  Dobrý den, poslední dobou čtu hodně článků na téma chronické žilní onemocnění. Prý se má léčit nošením kompresivních punčoch a užíváním venofarmaka. Kdo mi může prosím punčochu a vhodný lék předepsat – praktický lékař nebo jen specialista? Který lék byste mi doporučila? Slyšela jsem, že výborný je Detralex. Děkuji za odpověď.

• Host chatu

  Kompresní léčba a včasné zahájení terapie účinnými venofarmaky jistě patří mezi základní terapeutická pravidla léčby CVD. Vhodný stupeň kompresních pomůcek může určit praktický lékař i specialista, event. při rozsáhlejším nálezu je vhodné odborné vyšetření. Kompresní punčochy tzv. I. kompresní třídy jsou volně prodejné (označujeme je jeko „podpůrné“), od II.kompresní třídy je lze předepsat na „Poukaz“. L0k Detralex je výborná volba, tento lék má nejvyšší úroveň doporučení v aktuálních mezinárodních „Doporučených postupech“a má tedy prokázaný efekt na již časná stadia onemocnění.