Osobnosti Týdne komentují události doma i ve světě
Zpravodajství se na nás hrne ze všech koutů. Permanentně. Bez oddechu. Kdy, kde, co, kdo, jak… Televize, internet, noviny, rozhlas… Politika domácí i zahraničí, ekonomika, kultura, sport… Záplava informací, které často jen tak kloužou po povrchu. Zhusta vidíme jen slupku, často zjednodušující, matoucí, či programově falešnou. Unikají nám pak skutečné souvislosti, stejně jako odpovědi na otázky typu: Proč se to stalo? Co je za tím? Co to přinese a jaký následný vývoj se pak dá předpokládat? Server TÝDEN.cz má ve svém středu osobnosti, které vidí pod povrch i za druhý roh. Tým špičkových komentátorů a analytiků, který vám pomůže vědět víc, nacházet souvislosti a díky tomu se i lépe rozhodovat. Události z domova i ze světa komentuje těchto čtrnáct osobností.
Komentují domácí dění
Nedokončil strojní fakultu ČVUT, deset let až do roku 1989 v minulém režimu navštěvoval zakázané bytové filosofické semináře prof. Milana Machovce. Do roku 1990 se živil rukama, později jako náměstek ministra vnitra, šéfredaktor týdeníku Respekt a komentátor. Vydal deník Jako pták na drátě, v Německu dvojjazyčně básně Kotlino úst – Mundhöle, román Samcologie a blogoromán Slib, že mě zabiješ. V Týdnu má na starosti komentáře.
Vystudoval FF UK v Praze, učil na základní škole a víceletém gymnáziu, ale prošel i koksovnou, cihelnou nebo výrobnou nábytku. Od roku 1993 působil postupně v Českém deníku, Denním Telegrafu a Lidových novinách. V TÝDNU pracuje od roku 2002, vede domácí rubriku a s nenapodobitelným sarkasmem komentuje domácí politickou scénu. Totéž dělá i v pořadu České televize 168 hodin, kde má rubriku Malostranské korekce.
V médiích se pohybuje od konce minulého tisíciletí a začínal od píky: jako student noviny dva roky roznášel. Jako redaktor (zabýval se především otázkami bezpečnosti, policie a justice) a později editor či vedoucí vydání působil v redakcích několika tuzemských deníků (Právo, Lidové noviny a Pražský deník) i týdeníků (Euro, Ekonom). V Týdnu je od začátku roku 2010 jako zástupce vedoucího rubriky domácího zpravodajství.
Narodil se v roce 1956, po maturitě na gymnáziu navštěvoval Právnickou fakultu UK (1975-79), absolvoval Filozofickou fakultu UK, obor teorie kultury (1992). Kromě krátkodobých zaměstnání pracoval v podniku zahraničního obchodu Merkuria jako referent (1979 – 1982) a v pražské Národní knihovně jako pomocný dělník, referent autodopravy i vedoucí oddělení odbytu. Po listopadu 1989 psal do týdeníku Tvorba a později do dvouměsíčníku Listy Jiřího Pelikána, kde byl také členem redakční rady (1997 – 1999). Pracoval jako komentátor v obnoveném týdeníku Reportér (1992), pak krátce v ZN novinách (1993) a téměř devatenáct let v deníku Právo (1993-2012). V časopise Týden pracuje od března 2012.
Narodil se v Trutnově. Vystudoval Karlovu univerzitu v Praze. V roce 2004 debutoval románem Pavouk (nakl. Torst). Posledních sedm let pracoval v deníku Právo, především ve vnitropolitickém oddělení. Žije v Praze. Předtím byl zaměstnán rovněž v Českém rozhlasu.
S výjimkou roční základní vojenské služby působí od roku 1994 v tištěných médiích, z toho více než 14 let jako redaktor vnitropolitického oddělení deníku Právo, kde se zaměřoval zejména na dění v ODS a dalších pravicových stranách v článcích, rozhovorech a komentářích. Politické scéně v České republice se věnuje rovněž v časopisu TÝDEN.
Komentují události v zahraničí
Vystudoval na FF UK nizozemštinu, němčinu a pedagogiku. S novinařinou se nejprve sblížil jako překladatel, poté si vydělával na chleba jako redaktor agentury ČTK, České televize a nyní už nějaký rok v Týdnu (fluktuace není jeho hobby). Vedle svého hlavního zájmu, jímž jsou německy mluvící země a vlastně celá EU, rád už dvě desítky let vyráží s batohem a fooaparátem (dříve kamerou) často na Balkán, do Afriky a jihovýchodní Asie.
Studoval historii, klasickou filologii a klínopis (absolvent Filozofické fakulty UK 1975), do konce roku 1990 byl provozním zaměstnancem poštovní přepravy. Vytvořil a doplňuje webovou adresu www.kleio.cz, internetovou historickou příručku o starověku. Od roku 1992 působil v Metropolitanu a Českém deníku, pracoval pro Českou televizi (pořad Nadoraz), v TÝDNU je od roku 1999. Ovládá několik světových jazyků.
Od poloviny devadesátých let cestoval s batohem po východní a jihovýchodní Evropě, Kavkaze, Sibiři, Střední Asii, Turecku, Sýrii, Íránu, Pákistánu, východním Turkestánu a Mongolsku. Po studiu na pražské Fakultě sociálních věd UK a budapešťské Středoevropské univerzitě (CEU) vystřídal několik zaměstnání v soukromém, neziskovém i veřejném sektoru. Příležitostně publikoval články v tisku. V Týdnu pracuje od října 2010.
Na Fakultě sociálních věd absolvoval žurnalistiku a mezinárodní teritoriální studia, rok se ohřál i na „Sciences Po“ ve Štrasburku. V současnosti pokračuje na své oblíbené FSV studiem Evropské unie, sama se ta Evropa totiž nezintegruje. Do zahraniční rubriky Týdne.cz nastoupil v létě 2009, předtím nabíral zkušenosti v Aktuálně.cz a Instinktu. Úhlavním koníčkem je mu muzika, přispíval do některých hudebních serverů i Rock&Popu a aktivně (někdy až příliš) hraje v kapelách Klagenfurt a Caktus Showband.
Komentují dění v byznysu
Hlavní ekonomický analytik Týdne. Přednáší na Národohospodářské fakultě VŠE v Praze a je autorem knihy Příběh dokonalé bouře a hovory (nejen) s laureáty Nobelovy ceny o finanční krizi. Po celém světě udělal několik desítek osobních rozhovorů s nejvýznamnějšími globálními ekonomy a investory, včetně mnoha laureátů Nobelovy ceny. „Je to nesmírně důležité a potřebné čtení,” prohlásil o knize český prezident Václav Klaus.
Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze. Svou novinářskou kariéru zahájil na konci 90. let v Lidových novinách. Od roku 2007 je v TÝDNU. Zaměřuje se na energetiku, banky a finanční trhy. Současnou dobu považuje za ojedinělou. Největší finanční krizi od 2. světové války zažije totiž za svůj život jen málokdo. A proč je podle něj ekonomika nejdůležitější? „Vše je o penězích, to ostatní je jen konverzace,“ říká.
Komentují události v kultuře
Vystudoval gymnázium, živil se různými profesemi. V průběhu 90. let spoluzaložil hudební a divadelní festival Mezi Ploty a začal vysílat na Radiu 1 (kde je ke slyšení dodnes). V letech 2000 až 2003 (a znovu pak 2005 až 2006) byl redaktorem měsíčníku Rock & Pop. V letech 2000 až 2008 psal pro Musicserver.cz. V roce 2009 byl redaktorem kulturní rubriky Lidových novin, odkud se přesunul do TÝDNE, kde se věnuje oblasti hudby.
Kdysi dávno začal psát o kultuře, protože doufal, že se tak zadarmo dostane k hudbě a k filmům. Při studiu na FHS UK a filmové vědy na FF UK přispíval na volné noze do médií s většinou myslitelných periodicit (deník Lidové noviny, týdeník Reflex, různé měsíčníky, občasníky i internet), jednu dobu ho bavilo připravovat filmovou rubriku pro genderově protilehlé časopisy Maxim a Elle zároveň. Léta 2008 – 2011 strávil v Lidových novinách, v Týdnu pracuje od května 2011. Cítí se být Čechoslovákem.
Narozen 1985, člen umělecké skupiny Sekvestoři nového žití. Divadelní kritik, psal či píše do Divadelních novin, Světa a divadla, Respektu, A2 a různých festivalových zpravodajů. Do TÝDNE začal psát na jaře 2010, od listopadu téhož roku je členem redakce. Na jaře 2008 přijal v Kladsku titul „Mlékař Dan české divadelní kritiky“, na podzim 2010 dostal na festivalu ...příští vlna / next wave... Poctu za publikační čin roku.
Komentuje události ve sportu
S „velkou“ sportovní žurnalistikou začínal před lety v Hospodářských novinách, kde dospěl k zásadnímu filozofickému poznání: „Sport je jako život - boj i krása, hnus i láska. Ale hlavně jde o peníze.“ V TÝDNU působí od roku 2008, nyní je šéfem sportovního oddělení. Jeho nejoblíbenějším náčiním je fotbalový míč. Sám střílí góly v dresu vesnického velkoklubu Viktorie Vestec. Taky má rád poker - ale poker nemá rád jeho.
Publicistika
Je absolventem dějepravy pro kantory na Ostravské univerzitě. Od poloviny devadesátých let pracoval v MF DNES, Lidových novinách, Českém rozhlasu a dalších periodikách. Na přelomu století zakotvil v TÝDNU, aby se nakonec usadil v rubrice publicistiky. Jeho specializací jsou reportáže, současné i historické. Se spisovatelem Janem Balabánem napsal divadelní hru Bezruč?!. Je dopisovatelem řady literárních časopisů, píše i poezii.
Ve zvláštní škole ve Mšeně u Mělníka vyučoval téměř vše kromě matematiky. Po studiích češtiny a němčiny na FF UK pracoval v Lidových novinách, pak odjel na rok do New Yorku. Po návratu se živil jako reportér v MF DNES, poté psal pro Pátek Lidových novin. Do TÝDNE přišel v lednu 2008 z Respektu. Vydal knihu rozhovorů se spisovatelkou Ivou Pekárkovou a během cest do Indie dostal roli mlčícího Evropana ve dvou bollywoodských filmech.
Vystudovala žurnalistiku a mediální studia. V TÝDNU zakotvila po osmi letech propsaných v jiných redakcích – konkrétně v magazínu Pátek Lidových novin, v domácím zpravodajství serveru iDnes.cz, reportérském oddělení MF Dnes a magazínech DNES a ONA Dnes. V TÝDNU pracuje v oddělení publicistiky, nejčastěji se věnuje rozhovorům (téměř s kýmkoliv) a reportážím (téměř odkukoliv). Na serveru TÝDEN.cz píše i pro rubriku Zdraví.
Pochází z Vlašimi, což nenápadně připomíná při každé vhodné i méně vhodné příležitosti. Vystudoval hydrobiologii na Přírodovědecké fakultě UK. Ze studia žurnalistiky na Fakultě sociálních věd téže univerzity utekl do praxe. V letech 2001 až 2006 pracoval jako přírodovědný redaktor a pak zástupce šéfredaktorky časopisu ABC. Dva roky byl šéfredaktorem stanice Český rozhlas Leonardo, zaměřené na popularizaci vědy. V TÝDNU je od roku 2008.
