Martin Fendrych: Terpay je volný!

Petro Terpay byl minulý čtvrtek propuštěn na svobodu. To jméno asi neznáte. Je to Ukrajinec, který byl v Česku nevinně odsouzen na sedm roků žaláře. Po více než čtyřech a půl letech věznění byl propuštěn.
    Podle většinou lhostejných tuzemských soudů se zbraní v ruce vyloupil poštu ve Smečně. Malý problém: existuje deset dělníků, prostých lidí, kteří dosvědčili, že Terpay v době loupeže pracoval o více než sto kilometrů dále, v pískovně v Lísce nad Labem, a oni ho tam viděli. Na jejich svědectví soudci z výšky kašlali – měli Ukrajince, ideálního pachatele, po kterém ani pes neštěkne.
    Pár psů přece jen štěkalo a doštěkalo se leckam. Čeští přátelé Terpaye zařídili odvolací soudy, psali kdekomu, vše ovšem marné. Osloveni byli ministři spravedlnosti, spravedlnost pro Terpaye je však nezajímala. Osloven byl dříve Petr Nečas, tvrdil, že je přesvědčen o Terpayově nevinně, neudělal nic. O kauze věděl Ivan Langer a další „významní“ lidé. Nic neudělali.
    Za Terpaye se trpělivě bil vězeňský kaplan z Vinařic, kde Ukrajinec seděl, Pavel Kočnar. Hledal cesty, zbuntoval právníky, obhájce, žádal o milost. Byla by tu na místě; prezident Klaus ji samozřejmě nedal. Omilostnit Ukrajince? U nás velmi nepopulární. Škoda. Kočnar oslovil média, o věci psal Týden, mluvil Radiožurnál, Nova natočila neuvěřitelně výmluvnou reportáž, kde jeden dělník kupříkladu popisoval, jak ležel s Terpayem pod bagrem, když měl zrovna loupit. Za nevinně odsouzeného se bral Helsinský výbor a další spolky, odvolací soudy se jen smály.
    14. února soudkyně Krajského soudu v Ústí nad Labem Jana Kurešová rozhodla od „upuštění výkonu zbytku trestu“. Našla se žena v taláru, která pochopila: Terpay je justiční omyl. Je odvážná a spravedlivá – pustila ho. Skvělá dáma. Dále platí, že je Terpay vyhoštěn bez omezení z Česka. Když šel z vězení, dostal pět set korun a padesát haléřů. Musí neprodleně opustit zemi. Co bude dál?
    Po zhruba roce se najednou probudil Ústavní soud, že věc přezkoumá. Maličko pozdě. Případ ale nekončí. Terpayovi, otci dvou dětí, hluboce věřícímu člověku, kterého ani mříže nezlomily, by mělo být zrušeno vyhoštění a mělo by se mu dostat omluvy a odškodnění od českého státu. Justice mu zničila kus života. Zároveň poznal pár skvělých lidí – kaplan Pavel Kočnar je jeden z nich.