Dobrou chuť, Vietname!

Je svébytná a čerpá z množství jedinečných zvyků, ingrediencí a postupů. Navzdory stereotypům je našim chuťovým pohárkům blízká a snese srovnání s kulinárními velmocemi jako Čína nebo Japonsko.

Vietnamská kuchyně je u nás často neprávem zaměňované za nevábný mix plný glutamátu a ve škrobu obalených kousků masa z "čínských" bufetů. Autentická chuť této princezny asijských kuchyní přitom vychází z úplně jiných základů. Díky výhodné geografické poloze a obrovské surovinové základně se v ní objevuje nespočet druhů ovoce a zeleniny s výběrem masa z vnitrozemí i okolního moře. Tři hlavní regiony, severní, centrální a jižní, také nezůstaly ušetřeny sousedním vlivům. Na severu to byla Čína s ingrediencemi ze sóji, na jihu francouzští kolonisté s importem křupavých baget, kávy a cukrářských výrobků.

Maximální čerstvost a pestrost, kterou můžete zažít pouze na místě, se projevuje i u stolování. Typické jídlo sestává hned z několika různých talířů. Skoro vždy je na stole rýže nebo rýžové nudle, v rychlosti upravené maso na grilu či na páře, zelenina a hlavně dechberoucí výběr aromatických bylinek. Ty jsou pro kuchyni Vietnamu typické a při přenášení na Západ dělají největší problémy.

Rybí omáčka místo soli

Samotná kulinární technika není nijak komplikovaná. Typických chutí se dosahuje spíše vrstvením jednotlivých ingrediencí a jejich vůní a textur přes sebe. Voňavou lehkost bylin, kyselost citrusů a základní chutě masa doplňuje zemitá příchuť všudypřítomné rybí omáčky, která se používá místo soli.

Vietnamští kuchaři také dosáhli mimořádných kvalit v přípravě pokrmů z nudlí nebo v práci s nudlovým těstem. Krom nespočtu variací na jídla, kdy jsou nudle, maso i vývar v jedné misce, umí rýžovou hmotu přetvořit i do fritovaných i čerstvých závitků, nebo do napařovaných knedlíčků s masovou náplní.

Tak trochu jiná káva

V čem naopak dokáže kuchyně z Asie občas tuzemské labužníky zklamat, je omezená nabídka dezertů v klasickém pojetí se spoustou cukru, pšeničné mouky a vajec. Vietnamské sladkosti jsou totiž založeny na těstě nebo pudinku z rýže, ze sladkých fazolí ale i z tapioky. Ochucují se různými variacemi exotického ovoce a podávají nastudeno v misce nebo v kelímku.

Odlišný je i způsob podávání a příprava kávy. Kromě známých odrůd Arabika a Robusta přidávají do typických směsí i méně známé ale obzvlášť aromatické odrůdy Cherry a Catimor. Černý životabudič se připravuje v malém plechovém překapávači s filtrem rovnou do skleničky. Nejčastěji s pořádnou porcí sladkého kondenzovaného mléka a ledu.

Foto: Profimedia