Dobrý olivový olej? Ten, který voní, tvrdí odborníci

Nikoli barva, ale vůně a chuť jsou prý rozhodující pro kvalitu olivového oleje. Podle znalců může tento tuk vonět po trávě, ovoci, květinách nebo listí. Při jeho polykání cítí člověk sladkost, hořkost a nakonec i palčivost v krku. Naučit Čechy vychutnávat výhody tohoto produktu má kampaň, kterou zahájila hospodářská a obchodní kancelář španělského velvyslanectví v Praze.

"Spotřeba olivového oleje v České republice patří mezi nejnižší v Evropské unii. Je vnímán jako drahý produkt a cena je v tomto ohledu rozhodujícím faktorem," řekl o olivovém oleji španělský odborník Pedro Rubio. Upozornil, že smyslem kampaně je naučit české obyvatele rozpoznávat a vybírat kvalitní olivový olej a informovat o zdravotních přínosech jeho pravidelné konzumace. 

ČTĚTE TAKÉ: Proti olivové mafii italští policejní ochutnávači
                        Kvalitu olivového oleje ovlivní sklizeň i skladování

Přestože se spotřeba olivového oleje v tuzemsku pomalu zvyšuje, je zatím stále na nízké úrovní. Podle loňské publikace ministerstva zemědělství Panorama potravinářského průmyslu je hlavním důvodem vyšší cena. Dlouhodobě si tak udržují prvenství rostlinné jedlé oleje a tuky vyrobené z řepky olejné, jejíž olej byl v minulosti považován spíše za podřadný. Vzhledem k šlechtitelskému pokroku se však v současnosti svými vlastnostmi dle některých odborníků blíží oleji olivovému, v některých parametrech jej prý i předčí. 

Světové jedničky? Olej z palem a soji

Ve světové produkci patří přední příčky olejům palmovým a sójovým, olivové oleje jsou třetí před oleji řepkovými. Světová produkce olejnatých semen a následně rostlinných olejů v posledních letech roste. Důvodem je podle odborníků nejen zvyšování populace, ale také příklon lidí ke zdravějšímu životnímu stylu. 

Olivový olej je stoprocentní přírodní produkt. Jde o šťávu získanou z oliv. Jako jediný olej běžně dostupný na trhu se získává přímo z čerstvých plodů olivovníku bez použití chemických konzervantů. Obsahuje vysoké množství zdraví prospěšných látek, jako jsou mononenasycené mastné kyseliny, vitaminy A, D, E a K a přírodní antioxidanty. Konzumace tohoto produktu přispívá podle zdravotnických studií ke snižování úrovně cholesterolu a jeho pravidelné užívání prý chrání srdce i cévy a pomáhá v boji proti obezitě.  

ČTĚTE TAKÉ: Margarín si lidé mažou na chleba již 140 let

Podle Rubia se olivový olej získává mnohdy ze stromů, které jsou staré stovky let. "To je argument pro zdraví," uvedl. Hlavní důvodem pro jeho použití je ale podle znalců gastronomický požitek. Musí se však dbát na jeho kvalitu. "Každé poškozené ovoce může způsobit defekt výsledného produktu," uvedl mezinárodní odborník na olivové oleje Santiago Botas. Účastníky degustace pak nabádal, aby si všímali především vůně a chutě. "Barva olivového oleje není vůbec důležitá. Zapomeňte na ni," řekl. Upozornil, že odstíny oleje mohou být od žlutého až po zelený. O kvalitě výrobku to podle něj nevypovídá.  

Příliš dobrý na vaření

Podle Botase je zbytečné používat extra panenský olivový olej pro vaření, smažení a další tepelné úpravy. Ztrácí totiž cenné látky, které lidskému organismu prospějí zejména ve studeném stavu. Domovem olivového oleje je oblast kolem Středozemního moře. I když se vyrábí na mnoha místech po celém světě, největším světovým výrobcem i exportérem tohoto produktu je Španělsko. Podle Rubia je na španělském území soustředěna asi čtvrtina olivových hájů na světě.     

Podobně jako u vína ovlivňuje podle španělských znalců chuť oleje odrůda oliv, pěstitelská oblast se svými specifickými klimatickými podmínkami a způsob zpracování. Hlavním dodavatelem olivového oleje na český trh je Španělsko. Zatímco v roce 2004 dovezla Česká republika z této země 2786 tun olivového oleje, v roce 2007 to bylo již 4322 tun a v roce 2008 dosáhl dovoz olivového oleje téměř 7000 tun. Podle španělského velvyslance v ČR Artura Laclaustry je olivový olej jakýmsi "komunikačním prostředkem" mezi oběma státy. "Představuje životní způsob obyvatel Španělska a Středomoří," uvedl.

Foto: Profimedia, Robert Sedmík