Francii zaplavují minibalení. Bez varování

Francouzští potravinářští výrobci zmenšují balení nebo snižují počet ingrediencí, aby při stále dražších surovinách udrželi ceny nabízeného zboží. Zákazníkům tak tato skrytá inflace nebije tolik do očí, konstatuje tamější národní spotřebitelský institut (INC).   

Jestliže v českých obchodech je například stále běžné nakupovat vody v plastových lahvích s objemem 1,5 litru, ve Francii naopak jiné balení než v 1,25 litru prakticky neseženete. Kilogram práškového cukru v papírovém pytlíku byl na pultech vystřídán 750gramovým balením v plastiku. Neslýchané se stalo skutkem i ve vinařské velmoci - vedle tradičních láhví s "lepším" vínem o objemu 0,75 litru se objevují i láhve půllitrové. Sice ještě hodně nenápadně, ale přece.    

V měsíčníku 60 millions de consommateurs, který vydává INC a jehož příští číslo vyjde ve čtvrtek, se uvádí, že sušenky Prince od firmy Lu, které před letními prázdninami vážily 330 gramů, mají nyní v regálech supermarketů 300 gramů. Podobné je to například u panenského olivového oleje firmy Lesieur, u jehož litrových lahví se objevují menší verze o 0,75 litru. Místo kilogramu tvarohu od Danone je ho nyní 850 gramů a stogramové vaničky s pudinkem nahradila balení o 90 gramech. Tyčinky Mars přišly v menším provedení již o několik měsíců dříve.    

Mění se velikost i obsah

Stejné je to u zboží, které se prodává v novém balení. Žvýkačky pod značkou Feel Free v řetězci Aldi, které stály kolem 14 eur, jsou nyní v novém hávu za téměř 21. Výrobci se změnami vždy přicházejí nejčastěji na přelomu roku, kdy se tvoří nové ceny základních surovin jako je mouka a mléko. Letošní zdražení mělo proto své následky, sdělil nejmenovaný činitel v potravinářském průmyslu.   

Změny, jichž si kolikrát nevšimnou nejen obezřelí zákazníci, ale i pracovníci ze statistického úřadu, kteří pravidelně sledují zboží, se dotýkají i obsahu výrobků. Kolikrát stačí vyměnit původní ingredience za levnější náhražku a hned se výrobní náklady opět srazí. Podle časopisu se to ale týká hlavně nejlevnějších diskontních obchodů, jejichž zákazníci reagují pouze na cenu, a ne na obsah.    

Změny receptury jinak zpravidla doprovází zdražení výrobku. Podle předsedy sdružení potravinářského průmyslu Jeana-Reného Buissona průměrní nakupující citlivě reagují na cenové výkyvy, ale zároveň jsou ochotní si připlatit za něco, co má přidanou hodnotu a je tedy kvalitnější.

Foto: Profimedia, Paulette, LU