Houbám se daří. Plno je i hřibů

Houbám v českých lesích se v těchto dnech daří. Situace po velkých deštích je pro milovníky lesních plodů optimální a příznivé je i druhové složení hub. Rostou hlavně hřibovité houby, ale také ryzce či holubinky. Výhled je podle odborníků dobrý. 

"Růst hub  je po poměrně velkých srážkách optimální. Rostou všechny možné druhy hřibů, protože jsou to letní houby. Roste hřib dubový, hřib smrkový, klouzky, kozáky i křemenáče. Objevují se také drobnější hřiby jako hřib hnědý nebo žlutomasý," řekl předseda České mykologické společnosti Jaroslav Landa. Upozornil, že už rostou velké houby a poměrně velké je i jejich druhové bohatství. "To způsobilo, že po lesích je spousta lidí," dodal. 

Optimální situace by prý mohla vydržet i do druhé poloviny srpna. "Podle počasí se to těžko může věštit," uvedl Landa. Zhruba na dva týdny je ale podle něj výhled optimistický. Podle Jana Borovičky z České mykologické společnosti nerostou houby v celé republice stejně. "Rostou v Polabí i v okolí Prahy. Někde to ale teprve začíná," řekl. Upozornil však, že je těžké předpovědět další vývoj. "Růst hub je záludná věc a předpovídat to je ještě horší než počasí. Zatím se nedá říct, jestli porostou na podzim," dodal. Situace se nicméně poslední dobou vyrovnala a dobrá úroda je hlášena v nížinách i na kopcích. 

"Ve vlhkých částech je to někdy až přemokřené a jsou tam spíš drobnější houby. Větší se objevují v podhorských, horských oblastech i v nížinách. Houbaři donesli například hřiby z Krkonoš nalezené v místě vysokém asi 1100 metrů. V horských smrčinách se už objevily také," upřesnil Landa. 

V lesích se objevily také ryzce, kterých bylo v poslední době málo. Pokračují v růstu holubinky různých druhů a také žampiony, bedly, špičky či penízovky. Landa upozornil, že v mykologické poradně se v posledních dnech objevuje mnoho lidí s 'mírně jedovatým' žampionem zápašným. "Je to snadno poznatelný druh. Nevoní a rychle oxidačně žloutne na povrchu po poškození," uvedl. Může způsobovat žaludeční potíže, i když odolnější jedinci po jejím požití nemusí trpět. 

Léto je také obdobím muchomůrek a začínají se objevovat všechny jejich druhy. Zejména jde o muchomůrku tygrovanou či muchomůrku zelenou. Také vláknice, závojenky a pavučince číhají na nezkušené houbaře. "Těmto houbám se houbaři vyhýbají. Někdy si ale vláknice či závojenky pletou na okraji lesa se špičkami," uvedl Landa. 

Zákeřná může být i muchomůrka růžovka neboli masák. "Mnoho lidí ji sbírá, ale má jedovatého dvojníka muchomůrku tygrovanou neboli panterovou. Ta způsobuje závažné otravy, které mohou v některých případech končit i smrtí," uvedl Borovička. 

ČTĚTE TAKÉ: Havlíčkobrodské muzeum mapuje historii hub a houbaření

Ovlivnit růst hub mohou do určité míry i sami houbaři. "Lidé by se v lese měli chovat ohleduplně. Je celkem jedno, jakým způsobem houbu seberou. Důležité je ale nezničit terén. Lokalita se nesmí příliš rozhrabat a rozdupat," řekl Landa. Podle Borovičky je chybou sbírání hub do igelitových tašek. "To není dobré, mohou se zapařit. Zejména v současné době jsou nasáklé vodou," uvedl. Zdůraznil, že někdy chtějí lidé najít za každou cenu drobné hříbky a rozhrabávají půdu. Ani to houbám nesvědčí.

Foto: archiv Týdne