Jídelníček po roce 1989? Méně masa a brambor, více ovoce

Stravovací zvyklosti obyvatel Česka se od roku 1989 změnily, vyplývá z údajů Českého statistického úřadu i vyjádření expertů. Češi jedí více ovoce a zeleniny, sýrů a jogurtů a méně potravin živočišného původu nebo brambor, pijí více nealkoholických nápojů, ale i alkoholu.

Ve spotřebě piva na hlavu zůstávají Češi světovou jedničkou. Přes řadu pozitivních změn však stále jídelníček průměrného Čecha neodpovídá zdravotním doporučením. 

ČTĚTE TAKÉ: Česká kuchyně po roce 1989? Světové trendy i nešvary

Češi jedí dnes méně masa než před 20 lety. Zatímco v roce "sametové revoluce" snědl obyvatel země v průměru ročně více než 97 kilogramů masa, předloni to bylo 81,5 kila. Spotřeba vepřového klesla z 50 kilogramů na 42 kilo. Přesto zůstává vepřové stále mezi tuzemci nejoblíbenějším masem.     

Ještě výrazněji se snížila spotřeba hovězího. Za 20 let klesla z předlistopadových 30 kilogramů na třetinu. Naopak spotřeba drůbežího se téměř zdvojnásobila na 25 kilogramů. Spotřeba ryb dlouhodobě stagnuje mezi pěti a šesti kily a je ve srovnání se světem značně podprůměrná."Trend vývoje spotřeby byl ovlivněn úrovní spotřebitelských cen, rozšířenou nabídkou dělené drůbeže a drůbežích výrobků a také zdravotní výchovou," řekla Olga Štiková z Ústavu zemědělské ekonomiky a informací. 

Obyvatelé Čech, Moravy a Slezska pili před listopadem 1989 také více mléka. Spotřeba sýrů, jogurtů a dalších mléčných výrobků se naopak zvýšila, přesto zůstává pod evropským průměrem. O čtvrtinu nižší než před listopadem 1989 je konzumace vajec, z nichž stále velká část pochází z domácích chovů. 

Favorit mezi zeleninou? Vedou rajčata

V důsledku výrazného rozšíření nabídky ovoce vzrostla jeho roční spotřeba z předlistopadových 70 na předloňských 85 kilo. Zatímco spotřeba ovoce mírného pásma mírně poklesla z 53,6 kilogramu na 51,4 kila, jižního ovoce jedí Češi více než dvojnásobek proti době, kdy se na něj stály v obchodech fronty. Ročně sníme také přibližně o pětinu více zeleniny (přes 80 kilogramů). Nejvíce jíme rajčata, která v čele pomyslného žebříčku oblíbenosti vystřídala dříve první cibuli. 

Spotřeba brambor se naopak snížila o 16 procent. Jako příloha k jídlům naopak častěji než dříve volíme rýži a těstoviny. Již několik let je patrný mírný pokles spotřeby chleba, kterého přesto stále sníme kolem 50 kilogramů ročně. Naopak roste obliba pšeničného i trvanlivého pečiva. 

Od roku 1989 se na více než 290 litrů téměř ztrojnásobila spotřeba nealkoholických nápojů a minerálních vod. Kromě výrazného rozšíření sortimentu nealka podle Štikové na spotřebitele silně zapůsobily spekulace o zdravotní nezávadnosti pitné vody doprovázené někdy až agresivní reklamou. "Běžná praxe domácností vyrábět si sami sodovku pomocí sifonových lahví, případně ji ochucovat sirupy, se stala vzhledem ke všem těmto okolnostem neatraktivní," podotkla. 

Spotřebu piva zvedají turisté

Piva, označovaného za tekutý chléb českého národa, ročně vypijeme zhruba o tři litry více než v roce 1989. Podle pivovarníků však za mírný nárůst spotřeby mohou hlavně turisté ze zahraničí, kteří dnes vypijí zhruba pětinu v ČR prodaného piva. Češi naopak pijí zlatavého moku rok od roku méně. Přesto zůstávají v jeho konzumaci na prvním místě.  Nepříznivým trendem je nárůst spotřeby tvrdého alkoholu. Jeho spotřeba vyjádřená v hodnotě čistého lihu vzrostla o dva litry a je vyšší než 10 litrů na osobu za rok.    

"Přes pozitivní změny ve výživě současná spotřeba zdaleka neodpovídá zdravotním doporučením. Nadměrný je stále příjem tuků, živočišných bílkovin, sacharidů a následně energie," uvedla Štiková. Přes výrazný růst přijímá podle ní česká populace stále i nedostatečné množství vitamínu C.

Foto: Profimedia, Jan Schejbal