Kde je podpalubí společnosti? Prý v hospodě

"Zaujala mě idea hospody jako uzlového bodu komunikace," říká olomoucký historik Josef Bieberle. V nové knize Hospody - Podpalubí společnosti se ve vzpomínkách vrací nejen do olomouckých lokálů, ale i do hospod a hospůdek na Valašsku i v cizině. Knihu dnes její kmotři včetně expremiéra Miloše Zemana pokřtili jak jinak než pivem. 

"Nechtěl bych vytvářet klamnou iluzi, že krčmy jsou nějakým osvětovým zařízením. Převládá samozřejmě jejich rekreační funkce a je to věc lukrativní, neboť tam chodí lidé, kteří nejsou k pití bez nadání," řekl dnes Bieberle, který letos oslavil 80. narozeniny. 

Hospodu jako kulturněhistorický fenomén zkoumal v některých olomouckých lokálech, v nichž se scházeli studenti a intelektuálové vůbec. Ve stati proto nemůže chybět část věnovaná hospodě U Muzea zvaná Ponorka, Restaurace v Domě armády, Studentský klub a další. "Vzpomínky se váží zejména k 60. a 70. letům minulého století. Popisuje i hospody, které dnes už neexistují," uvedl historik a přítel autora Pavel Urbášek. 

Oblíbenými podniky byly pro autora i mnohé hospody v Beskydech. Vedle těch, které navštěvoval pravidelně, zmiňuje Bieberle i hospody či kiosky, v nichž byl jen nahodilým hostem. Velmi důležitou osobou, která má na atmosféru lokálu veliký vliv, je podle něj výčepní. Ne všechny hospody ale podle něj stojí za pozornost. Některé se podobají spíše "velkonapajedlům" a chybí v nich lidské vztahy mezi konzumentem a personálem. 
   
Za intelektuální centrum považuje hospodu i jeden z kmotrů knihy Miloš Zeman. "Hospoda je rovněž centrem nepředstírajícím, protože tam člověk ztrácí zbytečné zábrany, hovoří upřímně a z očí do očí," uvedl Zeman. 

Bieberle je však především historik. Jeho odborný zájem se soustředil na soudobé československé dějiny, ale i k dějinám německých politických stran meziválečného období. V letech 1964 až 1966 byl děkanem Filozofické fakulty Univerzity Palackého.

Foto: ČTK