Mezi Belgií a Nizozemskem zuří válka mušlí

Válka mušlí" se rozpoutala mezi Belgií a sousedním Nizozemskem. Někteří belgičtí politici totiž k nevoli svým nizozemských protějšků vyzvali k bojkotu známých mušlí z přímořské oblasti Zeeland. Důvodem překvapivé akce je, že Nizozemci stále odkládají práce na prohloubení delty řeky Šeldy, kvůli čemuž se nemůže rozrůstat přístav v belgických Antverpách.

Některé restaurace už podle belgického tisku kontroverzní výzvu zavánějící podle Nizozemců protekcionismem už mušle z Nizozemska (v Česku známé pod zoologickým názvem slávky jedlé) nahradily jejich dánskými kolegyněmi. Dlužno dodat, že Belgičané ročně snědí až kolem dvou milionů nizozemských mušlí, tedy asi tři čtvrtiny tamní produkce.

Za belgickou ofenzivou stojí dva antverpští politici Annick De Ridder a Luda Van Campenhout, kteří mají podporu představitelů jednoho z klíčových belgických přístavů v Antverpách.¨Ten kvůli neustálým odkladům rozšíření zmiňovaného toku prý ročně přichází o 70 milionů eur (1,8 miliardy korun). Přístav totiž při nízkém stavu vody při odlivu nemůže přijímat velké lodě. Van Campenhout v tisku prohlásil, že ve Vlámsku, kde Antverpy leží, se objevily i ještě výraznější nápady, jak Nizozemce přimět k souhlasu s prohloubením řeky. Například zavedení zvláštní známky či mýta pro nizozemské kamiony - těch přístavním městem denně projede kolem 16 000.

Mušle jako rukojmí

"Bojkot mušlí ze Zeelandu" či "Mušle jako rukojmí", znějí titulky článků v belgických novinách na toto téma. "Nemyslím si, že to je správné. My s těmi problémy, které nyní Belgičané mají, nemáme nic společného," uvedl Eddy Barbé, ředitel společnosti Aquamossel a člen asociace producentů mušlí. Potíže podle něj působí na nizozemské straně ekologové.

Těm se totiž daří blokovat plnění dohody, kterou zástupci obou sousedících zemí sepsaly v roce 2005. Šéf vlámské vlády Kris Peeters i nizozemští představitelé a diplomaté vyzývají ke klidu a trpělivosti. A ačkoli se podle zpráv tisku našly některé restaurace, které výzvu vyslyšely, tak například v Bruselu jsou mnohde k vidění tabule, které lákají do té či oné restaurace na tradiční pochoutky ze zeelandských mušlí.

Jedním z velkých spotřebitelů je například známá bruselská restaurace Chez Léon, která jich ročně spotřebuje kolem 240 tun. "Nepodřežeme si větev, na níž sedíme," řekl s úsměvem ředitel podniku Benjamin Javaux. "Belgičané jsou na mušle ze Zeelandu zvyklí, chtějí je," dodal.

Foto: Profimedia