Nabídka pivních speciálů od roku 2004 zdvojnásobila

Nabídka pivních speciálů na českém trhu se od roku 2004 do loňského podzimu téměř zdvojnásobila z 82 na 153 značek. Na podzim loňského roku tvořily téměř čtvrtinu z nabídky tuzemských pivovarů.

Jejich podíl na celkové spotřebě zlatavého moku v ČR přesto činil pouze zhruba 0,5 procenta. Novinářům to dnes řekl šéfredaktor časopisu Kvasný průmysl František Frantík.

Přes výrazné rozšíření speciálních piv zůstává neměnná vedoucí pozice nejoblíbenějšího piva v ČR, spodně kvašeného ležáku českého typu. Ten se na celkové spotřebě zlatavého moku v ČR se podílí 99,5 procenta. Mezi speciální piva se dle definice zákona řadí piva vyráběná převážně z ječných sladů se stupňovitostí 13 % a více.

"Neočekáváme výrazné změny v poptávce piva u nás ve prospěch pivních speciálů na úkor například výčepního piva nebo ležáku," míní výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý. Podle něj sice nejspíše významně neporoste objem výroby těchto druhů piva, určitě však i nadále poroste škála a počet značek těchto piv.

"Konzumují je lidé, pro které je pivo v nějaké formě koníčkem," uvedl Frantík. Typickými pijáky speciálních piv jsou podle něj zejména mladší muži a lidé z vyšších příjmových skupin. Pivní speciály jsou totiž dražší než běžná výčepní piva a ležáky.

Pivní speciály vyrábí v současné době 33 z celkem 47 tuzemských průmyslových pivovarů a 54 ze 77 fungujících minipivovarů. Roste též nabídka dalších neobvyklých piv, mezi něž patří například lehká, ochucená či nealkoholická piva. Celkem se počet značek piv vyráběných tuzemskými malými i velkými pivovarníky vyšplhal na 650, v roce 2004 jich bylo přibližně 470.

Pro minipivovary je dle odborníků nabídka jiných než běžných piv nutností, potřebují se totiž odlišit od svých větších konkurentů. Pestrost nabídky jim umožňuje malý objem výroby, který jim dovoluje více experimentovat a rychleji inovovat nabídku. Také naprostá většina výčepních piv a ležáků z provenience minipivovarů však patří do kategorie neobvyklých piv. Nejsou totiž na rozdíl od nápojů vyráběných průmyslovými pivovary filtrované.

Naopak velké pivovary se zaváděním nových značek neobvyklých piv snaží zpestřit svou nabídku či upoutat na značku, přímý ekonomický význam výroby speciálů je pro většinu z nich nevelký. Podle bývalého dlouholetého sládka Budějovického Budvaru Josefa Tolara velké pivovary speciály vaří "pro potěšení sládka, spíše pro radost než na výdělek".

I mezi většími pivovary existují však výjimky. Podle mluvčího Rodinného pivovaru Bernard Zdeňka Mikuláška tvoří neobvyklá piva, včetně dvou nealkoholických a nealkoholického nápoje s příchutí švestky, celkem 18,5 procenta veškeré výroby humpoleckého podniku. "Pro nás je to segment, který je důležitý," podotkl.

Nabídka nealkoholického piv se za posledních pět let rozšířila z 15 na 25 a významně narostl také jeho podíl na celkové výrobě piva v českých zemích. Loni tohoto nápoje dle odhadů pivovary vyrobily přes 600 000 hl. Jeho podíl na celkové spotřebě dosáhl téměř čtyř procent.

Čísla loňské výroby všech českých piv zatím svaz nemá k dispozici, ale očekává téměř desetiprocentní snížení produkce oproti roku 2008, kdy české pivovary vyrobily 19,81 milionu hl piva, o půl procenta méně než v rekordním roce 2007. Na domácím trhu se předloni z celkové produkce spotřebovalo 16,1 milionu hektolitrů, což bylo o 1,3 procenta méně než o rok dříve.

Foto: profimedia.cz