Berlín ustupuje lobbistům
Energii z jádra si Němci nadále hýčkají. Do roku 2036

Mnozí politici a hlavně energetici si mnou ruce, ochránci životního prostředí hovoří naopak o nezodpovědnosti. Berlínská vláda se o víkendu dohodla, že německým jaderným elektrárnám dopřeje ještě osm až 14 let života - podle data výstavby.

Poslední jaderné zařízení by podle nejnovějšího kompromisu mělo být odstaveno až v polovině třicátých let. Pro organizaci Greenpeace jde o "černý den" pro Spolkovou republiku.     

Kancléřka Angela Merkelová věří, že prodloužení životnosti německých jaderných elektráren nebude muset schvalovat horní parlamentní komora, Spolková rada, kde vládní koalice nemá většinu. Prohlásila to na dnešní tiskové konferenci v Berlíně.

Špičky černožluté koalice (CDU/CSU a FDP) se v neděli dohodly na oddálení konce využívání jádra v Německu. Vláda plánuje příslušný návrh zákona nechat odsouhlasit jen dolní komorou, Spolkovým sněmem, kde většinou disponuje.

Levicová opozice, která jakékoli prodlužování fungování jaderných elektráren odmítá, v takovém případě hrozí ústavní stížností.

Středopravá německá koalice křesťanských demokratů a liberálů se v neděli po dvanáctihodinovém jednacím maratonu dohodla, že sedm bloků postavených před rokem 1980 ponechá v činnosti o osm let déle, než počítá stávající plán. Deset novějších zařízení pak bude fungovat o 14 let déle.

Vládní koalice CDU/CSU a FDP hovoří o velkém úspěchu, ministr hospodářství Rainer Brüderle opěvuje dokonce dohodu jako "začátek nového věku". Koncerny vyrábějící elektřinu mají podpořit ekoenergii částkou celkem 15 miliard eur.

Podle rozhodnutí středolevé vlády sociálních demokratů (SPD) a Zelených z roku 2000 mají být všechna jaderná zařízení v zemi postupně odstavena nejpozději do roku 2025.
Vládní strany se v neděly rovněž shodly na výši kontroverzní daně z jaderného paliva. Ta má od příštího roku činit 145 eur (téměř 3600 Kč) na gram a stát ji bude vybírat po dobu šesti let.

Provozovatelé německých jaderných elektráren E.ON, RWE, EnBW a Vattenfall tak ročně zaplatí 2,3 miliardy eur (asi 57 miliard Kč). K tomu mají přispívat do fondu na rozvoj obnovitelné energie - od roku 2011 částkou 2,3 miliardy ročně.

Kancléřka podle domácích ještě v noci po jednání hovořila s představiteli všech energetických koncernů. Všichni prý souhlasili s odváděním obou poplatků. Ještě nedávno přitom proti nové dani z jaderné energie hlasitě protestovali i pomocí masivní mediální kampaně.

Čerstvou koaliční dohodu kritizují nejen němečtí ochránci životního prostředí, podle nichž se kancléřka Merkelová klekla před atomovou lobby. Na 18. září v Berlíně plánují velkou protijadernou demonstraci. Nespokojenost se ozývá také ze sousedního Rakouska. Tamní politici označují postoj Berlína za velké zklamání a těžkou ránu.

Rakouský ministr životního prostředí Nikolaus Berlakovitsch prohlásil, že Německo si tak ulehčuje své závazky týkající se snížení emisí CO2. "Jasné je, že atomová energie není žádnou odpovědí na klimatické změny," zdůraznil.