Středomořská vzpruha v Benešově

Toro se prezentuje jako italská restaurace. Servírují tu však i balkánskou, francouzskou nebo mexickou kuchyni. A na benešovském náměstí působí jako z jiného světa.

Otevřít si "jiný" podnik v okresním městě není jen tak. Když bojujete s konkurencí, která nabízí hotová jídla "za čtyřicet sedm", jdete s nabídkou ve stylu lepší a dražší restaurace, kdy si zákazník za čerstvost nebo servis musí připlatit, do tvrdého boje. Benešov u Prahy nemá ani dvacet tisíc obyvatel, přesto na Masarykově náměstí funguje unikátní komplex kavárny, cukrárny a restaurace, v němž se mohou hosté i během pošmourného zimního odpoledne vyhřívat na vytápěné terase zachumlaní do dek a polštářů a popíjet čaj.

Toro zažívá největší nápor strávníků v létě, kdy obsadí také venkovní nezastřešenou zahrádku, ale i na zimní nedělní odpoledne bylo nutné mít rezervaci. Do nevelké restaurace se jde přes pasáž vyzdobenou svíčkami.

Lokál má jen několik stolků a na všem je vidět, že ho zařizovala ženská ruka: tmavé tapety s květinami, svícny i velké lampy spolu s množstvím orchidejí až po menu v elegantních deskách. O obsluhu se během naší návštěvy staral číšník a servírka; oba byli ochotní, dokázali poradit a měli přehled o tom, co mají na lístku. Snad jen provozní hádky si mohli schovat do kuchyně a tři obsazené stolky obsluhovat s menšími prostoji.

Menu je postaveno na domácích těstovinách, rizotu a mase připravovaném na grilu. Ale najdete tu i klasickou hospodskou masovou směs se smetanou, hráškem a kari, přičemž nabídce by neuškodilo "zeštíhlení" a jasná představa, jakou kuchyni tu hodlají servírovat. Navíc smetana pronikla do receptur snad více než poloviny jídel.

Dva velké předkrmy, které jsme si objednali, by mohly být považovány za lehčí oběd.
Sušená šunka na žlutém melounu byla měkoučká a voňavá (129 Kč), meloun sladký, na zimní poměry až překvapivě.

Kozí sýr zakápnutý medem a servírovaný s kousky chleba z pizzového těsta však byl zabalen v šunce a slanině (125 Kč), na což by se slušelo upozornit vegetariány už na jídelním lístku. Mezi hlavními chody jednoznačně exceloval mořský vlk: čerstvá ryba připravená na grilu byla dochucena jen máslem a bylinkami (390 Kč).

Těstovinová jídla byla hodně hutná, smetanovo-sýrová omáčka na penne (155 Kč) by zničila i trénovaného jedlíka. Masové lasagne (155 Kč) by zase snesly více soli, ale zdejší jemné kořenění je v českých restauracích spíše vzácností a je příjemné někdy cítit i něco jiného než jen slanou chuť. Velkým zklamáním byla naopak pljeskavica (185 Kč): byla gumová a plavala v množství tuku.

V Toru věnují velkou pozornost dezertům. Čerstvý čokoládový koláč se spodní vrstvou z nadýchaného piškotu podávali s kopcem poctivé šlehačky a posypaný výbornou strouhanou tmavou čokoládou.

Pravou smetanovou bombou byla roláda s čerstvým ovocem zvíci téměř poloviny fotbalového míče; přesto byla lehká a lahodná. Toro má potenciál stát se vyhlášenou restaurací, kam se budou stahovat i gurmáni z širšího okolí. Majitelka Orchideja Vojnovič Škrbič, jež vlastní i galerii Dea Orh v Praze, má hodně originálních nápadů, ale je potřeba sjednotit, co v Benešově chtějí servírovat, a zlepšit servis.



Foto: Pavel Dobrovský