Placky? To je pizza, koláč, tortilla i bramborák

Mezi plackami, takové bylo motto třídenních kulinářských hodů, které včera vyvrcholily v hostinci Černokosteleckého zájezdního pivováru v Kostelci nad Černými lesy na Kolínsku. Kuchyně nabídla hostům placky slané i na sladko, s masem či bez masa, jako hlavní pokrm nebo jako přílohu.

S bramborákem a palačinkami se v tuzemském pohostinství setkáváme celkem často, v jídelních lístcích se tu a tam objeví i lívance - v Kostelci je vršili borůvkami a sypali tvarohem. Ale na kapustové, květákové, škvarkové nebo houbové placky hned tak nenarazíme.

Na sucho i na tuku

"Bramborovou placku je možné smažit na tuku, ale my ji pečeme nasucho. Kdysi se tak běžně dělala. Zato bramborák, ten chce pod sebe trochu sádla," řekl Ladislav Pačes, správce Černokosteleckého zájezdního pivováru a člen společnosti Dej Bůh štěstí, která příležitostné gastronomické akce pořádá.

"Cmunda" s uzeným masem a kysaným zelím není v nabídce českých restaurací také ničím neobvyklým. V plackovém menu černokosteleckého hostince samozřejmě nechyběla, ale hosté byli zvědaví i na bramborák s vepřovým, houbami a zeleninou nebo s kuřecími kousky na pórku a cibuli.

Sladká varianta placky našla o víkendu v Kostelci odezvu především u dětí. Jak je dostat z dětského koutku ke stolu, tomu mohla třeba napomoci palačinka s višňovým džemem, šlehačkovými terči s čokoládou, sypaná cukrem se skořicí. Ale ani pro seniory nemusela být sladká nabídka bez půvabu. K bramborové placce mazané povidly a sypané cukrem se podával hrnek melty.

Placky jako tortilly

Podle Slovníku spisovného jazyka českého je placka pečený nebo smažený pokrm z těsta rozváleného do plocha a do kruhu, případně těstovinová hmota téhož tvaru. Ve světě by se nejspíš nenašla národní kuchyně, která by pokrm ve formě placky neznala.

Mexičané balí maso, fazole a zeleninu do kukuřičných tortill, v Indii nechybí u žádného stolování placky z nekynutého těsta ať už z pšenice, ječmene, prosa, kukuřice, hrachu či čočky. Arabský chléb nebo řeckou pitu známe i z českých fast-foodů, přehlédnout nemůžeme ani slovenské lokše a léta zdomácnělý maďarský langoš. Mezi placky patří nejen ruské bliny, nejčastěji doplněné kaviárem či rybím masem a zakysanou smetanou, ale i německý zwiebelkuchen, cibulový koláč, který na Rýnu a Mosele tak rádi přikusují k burčáku.

Slaný koláč znají i Francouzi, od nich se ale navíc už kdysi na cestu vypravily krepy a galety, aby jako sladké nebo slané palačinky dobyly svět. Palačinek s marmeládou se před pár desítkami let v českých restauracích dožadovaly děti, často jako jediného jídla, které neskončí pláčem.

Pizza je nejoblíbenější?

Týdeník Sedmička si však v říjnu loňského roku anketou ověřil, že nyní je nejoblíbenějším pokrmem školáků pizza. Takže také placka, tentokrát původem z Itálie.

Abych se však nepřešlapovalo kolem horké placky. Když před pár lety Sociologický ústav AV ČR v průzkumu zjišťoval, co si Češi vybaví jako tradiční regionální jídlo, zvítězil bramborák následovaný bramborovými plackami. Kyselo, kulajda, knedlíky, svíčková a vepřo-knedlo-zelo skončily na nižších příčkách. O bramborák se dělíme s třemi sousedy - s Německem, Rakouskem a Slovenskem.

Zdalipak i u nich se tenhle kotouč pečený ze strouhaných syrových brambor pyšní tolika krajovými názvy jako v Česku? Cmunda, vošouch, sejkora, fofrovanec, toč, halapáč, plískánek, kramflek, tupák, hlupec, frncábník. A není to zdaleka všechno.

Společnost Dej Bůh štěstí buduje v areálu bývalého pivovaru v Kostelci nad Černými lesy na Kolínsku muzeum pivovarnictví a připravuje obnovení výroby piva. Vedle kulinářských festivalů, které získávají oblibu nejen ve městě, ale i vzdálenějším okolí, tak chce v budoucnosti předložit labužníkům také černokostelecký ležák.

Podívejte se, jak se připravuje palačinka v Japonsku:

Foto: profimedia.cz