Recept na zdraví z pravěku: syrové maso a běh na boso

Před tisíciletími vyhynul a s jeho stopami se můžeme setkat již většinou jen v muzeu. Jeskynní člověk však ve Spojených státech znovu oživl. Malá komunita se tu vrací k tvrdému, avšak svým způsobem zdravému životnímu stylu předků, napsala agentura AFP. 

Vlad Averbukh si žádá ke snídani ubrousek. "Ze syrového masa může téci krev," vysvětluje. Naopak nepotřebuje vidličku: když se dodržuje "paleorežim", musí se jíst stejně jako jeskynní lidé.

"Někteří lidé to považují za nechutné. Mně to chutná," prohlašuje a zahryzává se do kusu syrového hovězího tlustého jako kniha. "Jíme jen to, co jedli naši předkové před 10.000 lety. Tedy to, co můžete chytit s kyjem v lese," říká devětadvacetiletý Newyorčan, který spravuje internetový server. 

Podle profesorky Loren Cordainové, autorky "paleorežimu", může být tato dieta mnohem lepší než ty, které jsou dnes rozšířeny, protože podle ní přivedly lidstvo k rakovině a obezitě. Jaké je tedy menu pro stravování jako v době kamenné? Sezónní ovoce, libové maso, ryby a jen malé porce zpracovaných potravin jako je cukr, obiloviny, chleba nebo mléčné výrobky. 

Jíst syrové maso však nestačí: je třeba rovněž tělesné námahy a drsných podmínek, kterým jeskynní lidé čelili, daleko od komfortu moderních posiloven. Jeden z guru tohoto hnutí, Francouz Erwan Le Corre, jehož časopis Men's Health zvolil "dokonalým dvojčetem Tarzana", tak navrhuje trénink v přírodě spočívající ve vrhání kamenů, skocích a běhu na boso. 

V každodenním životě se pan Averbukh, muž štíhlé postavy, s dokonale zastřiženými vlasy a vousy, v šedém obleku a černých botách, na první pohled ničím neliší od všech těch zaměstnanců, kteří pracují v obchodní čtvrti na Manhattanu. Až do té chvíle, než začne skákat, chytí se za lešení a spustí sérii cviků.

"Rád cvičím před jídlem," vysvětluje. "Dieta a cvičení patří k sobě. Bylo to součástí života našich předků," dodává. Příznivci tohoto životního stylu tvrdí, že se těší lepšímu zdraví než jiní lidé jejich věku. Ne všechno je však ve světě nových jeskynních lidí růžové. 

Averbukh například přiznává, že to někteří z jeho přátel pokládají za poněkud bizarní. Připouští, že o některých svých činnostech, jako je například sprint v ulicích v městských botách, raději mlčí. "Jednou si policisté opravdu myslili, že jsem něco ukradl," svěřuje se.
A jestliže si jeskynní lidé obstarávali potravu s minimálními náklady, pak v roce 2010 je bio výživa spíše drahá. Averbukh odhaduje, že denně projí 70 dolarů (1400 Kč).

Dalším problémem je to, že k hnutí se nepřipojilo příliš mnoho žen, ty totiž nemají moc v oblibě syrové maso ani posilování v newyorských ulicích. Podle těch, kdo zastávají spíše klasickou výživu, neprokázala dieta jeskynních lidí zdaleka své přednosti. Naopak. 
"Jeskynní lidé nežili příliš dlouho," konstatuje Keri Gansová, mluvčí Americké dietetické asociace, podle níž je tento návrat k dávným hodnotám rozmarem. "Je to poslední módní výkřik," prohlašuje rezolutně.

"To jsou jen řeči," podotýká Averbukh, jemuž již předem tečou sliny při pomyšlení na příští chod: pěkně velká masitá kost obložená divokými bobulemi.

Foto: profimedia.cz