Řetězce nedodržují zákonné lhůty splatnosti

Téměř všechny obchodní řetězce nedodržují podle potravinářské komory třicetidenní lhůtu splatnosti faktur dodavatelům, kterou by měly podle od letošního února platného zákona o významné tržní síle dodržovat.

V případě, že obchodníci uvedenou lhůtu dodrží, požadují po potravinářích zaplacení zvláštního bonusu, navíc v řadě případů nadále prodávají zboží za podnákupní ceny, což zákon také zakazuje, tvrdí dále potravinářská komora. Obchodníci to odmítají s tím, že zákony neporušují.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) již od února uvádí, že se zabývá podněty, týkajícími se porušování zákona o významné tržní síle, žádný verdikt však dosud nevydal. Podle dopisu ze 7. dubna adresovaného prezidentovi potravinářské komory Miroslavu Tomanovi úřad aktuálně šetří také podnět potravinářů týkající se zejména nedodržování dob splatnosti a uplatňování podnákupních cen potravin.

Podle jednatele sítě hypermarketů Globus ČR Petra Vyhnálka se však třicetidenní lhůta vztahuje pouze na ty dodavatele, kteří jsou na obchodníkovi závislí, což prý není případ velkých potravinářských firem jako Nestlé či Procter & Gamble.

"My jsme striktně rozdělili naše dodavatele do dvou skupin. Na skupinu dodavatelů, u kterých pravděpodobnost závislosti na naší společnosti je nulová, a potom na ty, u kterých závislost může vznikat. U těch jsme dobu splatnosti striktně zkrátili na 30 dní a méně," řekl dnes ČTK.

Údajné porušování zákona odmítly také další řetězce. "Jsme přesvědčeni, že veškeré aktivity vykonáváme v souladu s platnou legislativou včetně zákona o významné tržní síle," uvedla mluvčí Teska Eva Karasová. Podobně se vyjádřil Libor Kytýr ze společnosti Ahold.

"Domníváme se však, že zákon o významné tržní síle neplní svůj původně zamýšlený účel, vyvolává právní zmatek a povede k deformaci hospodářské soutěže na českém trhu," podotkl.

"Zákon zakazuje prodej pod nákupní cenou, který znamená ohrožení hospodářské soutěže," uvedl Vyhnálek. V případě krátkodobých slevových akcí, kdy obchodník prodává zboží za méně, než za kolik jej koupil od výrobce, podle něj o porušení zákona nejde.

V případě, že by antimonopolní úřad potvrdil, že zákon skutečně obchodníkům zakazuje jednorázové slevové akce, potvrdilo by se podle něho dlouhodobé varování obchodníků, že to v konečném důsledku povede ke zdražení potravin. Právě zvýšení cen jídla a nucený růst odběrů zboží od zahraničních dodavatelů je dlouhodobým argumentem obchodníků pro odmítnutí zákona.

Podle zákona o významné tržní síle obchodním řetězcům od února hrozí za její zneužití pokuta až deset milionů korun nebo trest v hodnotě deseti procent z obratu. Zákon ukládá hlavně řetězcům, aby poskytovaly dodavatelům své všeobecné obchodní podmínky, které musí obsahovat cenové podmínky i údaje o snižování cen.

ČTĚTE TAKÉ: Ahold prodělal v ČR a na Slovensku dvě miliardy

Zatímco potravináři i zemědělci přijetí zákona uvítali, obchodníci jej naopak kritizují. Farmáři i výrobci potravin v minulosti kritizovali zejména cenový nátlak řetězců, kdy jsou prý nuceni dodávat zboží na hranici výrobních nákladů, či vybírání poplatků. Dodavatelé mají platit třeba za to, že vůbec mohou řetězci dodávat, za umístění zboží na lukrativní místo v obchodě či na reklamních letáčcích obchodníků.

Foto:ČTK, Robert Zlatohlávek, Karel Šanda