Toužíte po štíhlé linii? Dopřejte si snídani

Kdo si chce udržet štíhlou linii, měl by podle odbornice na zdravou výživu Lucie Růžičkové z Fakultní Thomayerovy nemocnice pravidelně snídat, nejlépe müsli. V obchodech si lidé mohou vybrat mezi křupavým, které je zapékané na oleji a ocukrované, a sypaným, které je přírodní. Zapékané müsli je podle Růžičkové zcela nevhodné pro lidi trpící nadváhou.

Nadměrná hmotnost trápí přes polovinu dospělých a stále jich přibývá. Obezita je přitom rizikovým faktorem pro vznik a rozvoj cukrovky, nemocí srdce a cév, vysokého tlaku, mrtvice a některých typů rakoviny. Sypané müsli mohou lidé podle Růžičkové jíst jako prevenci těchto onemocnění i jako podpůrný prostředek při jejich léčbě. Základ müsli tvoří ovesné vločky, které jsou zdrojem vlákniny, vitamínů řady B, draslíku, fosforu, vápníku, hořčíku a železa. Oves je nejmladší obilninou, jeho přednost objevili už staří Slované. Pomáhá při léčbě žaludečních potíží, ale také při léčbě kožních ekzémů.    

ČTĚTE TAKÉ: Snídáte po anglicku? Pozor na rakovinu

Ovesné vločky jsou vhodné k posílení organismu, při vyčerpání a únavě či při rekonvalescenci. Obsahují množství fytochemických látek a mají vhodnou skladbu aminokyselin nezbytných pro stavbu a výživu svalů. Jsou vhodnou složkou stravy pro sportovce, maminky, děti i těžce pracující lidi.    

Pomocník v boji proti rakovině  

Vláknina obsažená v ovesných vločkách zvětšuje objem stolice, změkčuje ji, upravuje průchod střevem a tím pomáhá předcházet zácpě. Zpomaluje vstřebávání sacharidů, čímž snižuje riziko kolísání hladiny krevního cukru, což je dobré pro diabetiky. Snižuje také hladinu cholesterolu, tím omezuje riziko vzniku srdečních chorob, infarktu a rakoviny tlustého střeva. 

Je rovněž zdrojem živin pro růst prospěšných bakterií v tlustém střevě, které potlačují rozvoj hnilobných bakterií a tvorbu rakovinotvorných látek. Tím se podílí na prevenci rakoviny tlustého střeva. Ve výskytu této zhoubné nemoci drží Češi světové prvenství. Lecitin ve vločkách je důležitý pro výživu nervů, pomáhá snadnějšímu soustředění a učení.  

Doporučená denní dávka vlákniny je podle Růžičkové 25 až 30 gramů, typicky česká kuchyně dodává strávníkům jen 12 gramů za den. Doporučení pro děti vychází z jejich věku, k počtu let se přičte pětka, takže například desetileté dítě by mělo mít denně 15 gramů vlákniny. Velmi malé děti by vlákninu neměly dostávat, jejich trávicí systém ještě není zralý.  

Kdo se rozhodne vlákninu ve stravě zvyšovat, měl by to dělat postupně, aby si trávicí systém zvykl. Prudký nárůst ve stravě totiž může způsobit nadýmání a bolesti břicha, varovala odbornice.

Foto: Profimedia