V Česku přibývá pálenic

V Česku každým rokem přibývá pěstitelských pálenic, v posledních letech přibližně o 25 ročně. V současnosti jich ministerstvo zemědělství registruje 540. Kolébkou pálení ovoce je Morava. Nejčastěji si pěstitelé nechávají vypálit švestky, ale pálí se prakticky veškeré v tuzemsku pěstované ovoce.

Největší zájem o budování pálenic byl v Česku koncem 90. let minulého století, kdy vstoupil v platnost nový zákon o lihu. Ten mimo jiné upravil podmínky pro provoz pěstitelského pálení. Zvýšil například množství čistého etanolu, který si může pěstitel nechat v pálenici ze svého ovoce se zvýhodněnou daňovou sazbou vyrobit, z 15 na 30 litrů. K růstu počtu pálenic pomohl také technologický rozvoj destilačních zařízení a privatizace konzervárensko-lihovarnického průmyslu.

Na lihoviny vypálené v pěstitelských pálenicích se v Česku vztahuje snížená sazba, která činí 13 300 korun na hektolitr čistého etanolu. Ostatní lihoviny jsou zpoplatněny 26 500 Kč za hektolitr. V pálenicích se smí pálit pouze ovoce v čerstvém a ve zkvašeném stavu, včetně šťáv a odpadů ze zpracování ovoce.Téměř dvě pětiny tuzemských pálenic se nacházejí ve Zlínském a Olomouckém kraji, pětina v Jihomoravském kraji, následují Moravskoslezský kraj a Vysočina. Jsou i v dalších regionech, kde jich je však podstatně méně.

Co kraj, to jiná pálenka

Přestože celorepublikově jsou nejčastěji v kořalku přeměňovány švestky, jednotlivé regiony si zachovávají svá specifika. Zatímco na Vysočině jsou častou surovinou jablka, na jižní Moravě vedle švestek ve velkém pálí meruňky. Celorepublikově se zpracovávají rovněž hrušky, třešně, špendlíky a broskve. Největší zájem o pálení ovoce je prý před Vánoci.

První pěstitelské pálenice ve Zlínském kraji už letošní sezonu zahájily. Pálí se zatím jarní a letní druhy ovoce, třešně, meruňky nebo mirabelky a občas se objeví i kvas z jahod nebo malin. Od začátku srpna se pálí například v Březnici na Zlínsku, objednávky přijímají i pálenice v Chomýži na Kroměřížsku nebo v Popovicích v okrese Uherské Hradiště. Jednou z obcí, která pěstitelkou pálenici už několik let vlastní, je Korytná v okrese Uherské Hradiště.

"Koupili jsme ji, opravila se a zkoušíme ji provozovat," řekl starosta Korytné Vladimír Janča. Řada obyvatel vesnice má totiž švestkové sady a obec jim tak chce dát možnost ovoce pálit přímo v místě bydliště. Ze stejných důvodů pěstitelské pálenice na Uherskohradišťsku provozují například Bánov nebo Bystřice pod Lopeníkem. V Korytné ale podle starosty pěstitelé dobrou sezonu nemají.

Hlavní sezona začíná napodzim

Hlavní část sezóny v pěstitelských pálenicích ve Zlínském kraji začne na podzim, kdy bude dozrávat první švestkový kvas. Na Valašsku by rané odrůdy švestek mohly v kotlích skončit v průběhu září. "V letošním roce odhaduju, že budeme švestky pálit už na začátku října, obyčejně je pálíváme v polovině," řekla provozovatelka březnické pálenice Stanislava Chalupová.

V pálenicích na jižní Moravě je sezóna v plném proudu. Jako první přišly začátkem července na řadu třešně, v příštích dnech začnou zpracovávat i meruňky. V obou případech je prý úroda nadprůměrná. Litr vypáleného stoprocentního alkoholu letos stojí kolem 240 korun, zhruba stejně či jen o málo více než loni, vyplývá z informací pálenic.

V roce 2008 bylo v tuzemských pěstitelských pálenicích vypáleno v přepočtu kolem 2,5 milionu litrů čistého etanolu, ze kterého bylo vybráno více než 342 milionů Kč na spotřební dani, vyplývá z údajů Generálního ředitelství cel. O rok dříve byly vypáleny zhruba čtyři miliony litrů stoprocentního alkoholu. Stát za ně na dani inkasoval přes 532 milionů korun.

Foto: ČTK, Profimedia