Co mají rádi v Etiopii: injera

Injera, to je talíř, příbor i všestranný pokrm v jednom. Podobá se naší palačince, ale sladká není. Bez nadsázky je denním chlebem Etiopanů - neobejde se bez ní žádná správná snídaně, oběd ani večeře.  

Nášup (zpravidla jde o směs masa, omáčky a zeleniny) si hodující nakládají na obří nakyslou placku buď přímo, nebo si z ní pravou rukou kousek utrhnou a k jídlu ho přikusují. Není přitom výjimkou, když na jedné placce hoduje více lidí a navzájem se krmí.  

Těsto na placky místní připravují z  obiloviny teff a nechají ho kynout dva až tři dny. Svůj oblíbený pokrm poté pečou na kovovém plátu mitad nebo v obrovských pecích. Jedna placka může dosahovat i poměrně úctyhodných rozměrů - třeba metr v průměru.   Obilovina teff, která se může pochlubit nejmenšími zrníčky světa, bohužel není v našich končinách k dostání. Nahradit se však dá polohrubou moukou smíchanou s kukuřičnou.  

Ve velké míse promícháme polohrubou mouku s kukuřičnou, přidáme sůl a teplou vodu. V menší misce rozmícháme kvasnice s trochou vody a vzniklou kaši přidáme do těsta. Vše důkladně promícháme, zakryjeme vlhkou utěrkou a necháme kynout (ideálně tři dny - právě tehdy se v těstu začnou tvořit typické bublinky) v místnosti s pokojovou teplotou. Nakynuté těsto mírně naředíme vodou - konzistencí by se mělo podobat zhruba selskému jogurtu. V pánvi rozpálíme olej, nalijeme na něj těsto (vrstva má být silnější než u palačinek) a osmažíme pouze z jedné strany.    

Přísady: 75 dkg polohrubé mouky, 15 dkg kukuřičné mouky, 750 ml teplé vody, balíček droždí (42g), sůl a olej na smažení  

Foto: Profimedia