Co mají rádi v Japonsku: lehké očazuke

Kuchyně země vycházejícího slunce nedala světu jen prstové a rolované sushi, nadýchanou tempuru či výběr lahůdek ukrytý v kradičce obentó. Za ochutnání stojí také střídmé - pravděpodobně vůbec nejjednoduší jídlo japonské kuchyně - očazuke.

Na lehkém a rychlém pokrmu, který se kládá z kopečku bílé rýže zalité lahodným zeleným čajem a pikantní slano-kyselé švestičky umeboši, si Japonci pochutnávají více než 1200 let. První zmínky o očazuke se objevily již před rokem 794. Díky časově nenáročné přípravě byl pokrm dlouhá staletí považován za pokrm pro chudé.

Ačkoli se základní varianta jídla skládá z rýže a čaje, přidat lze také japonský křen wasabi, kousky nasoleného lososa, sušené vločky z tuňáka bonito, rýžové krekry arare nebo mitsubu (bylinka podobná petrželce).

Do misky dáme uvařenou rýži - může být i studená. Navrch položíme jednu naloženou švestku umeboši. Do konvičky si připravíme dobrý zelený čaj a zalijeme jím rýži. Přidat můžeme také plátky sušených řas nori, trochu sojové omáčky, případně umeocet (silně kyselá a slaná kapalina, jež vzniká při naložení sušených plodů ume do sudů se solí).

Přísady: kvalitní kulatozrnná rýže, zelený čaj, naložená švestka umeboši, případně na proužky pokrájená mořská řasa, sojová omáčka

Foto: Profimedia