Skotskou specialitu haggis prý vymysleli Angličané

Za skotskou národní pohromu by se dal označit objev britské historičky Catherine Brownové, podle které skotské tradiční jídlo haggis vymysleli Angličané. Ti prý pochoutku z ovčích vnitřností znali zhruba o 130 let dřív než Skoti.

První zmínku o haggisu Brownová našla v anglické kuchařce z roku 1615. Zato o haggisu coby národním skotském pokrmu se podle ní hovoří až v roce 1747. Z tohoto zápisu je prý navíc patrné, že pokrm skutečně pocházel z Anglie, a nikoliv ze Skotska.

Již koncem 18. století prý ale obyvatelé britských ostrovů považovali haggis obecně za skotské jídlo. Bylo to prý také díky skotským nacionalistům, kteří si prý pokrm v letech následujících po politickém spojení Skotska s Anglií v roce 1707 "přivlastnili". "Ztratili jsme svou monarchii i parlament, ale vydobyli jsme si náš haggis," říká Brownová.

Báseň na jídlo v ovčím žaludku

Haggis má své důležité místo i ve skotské literatuře. V roce 1786 o něm jeden z nejslavnějších skotských básníků Robert Burns napsal báseň. V dnešní době pokrm nesmí chybět u nejvýznamnějších skotských svátků - například 25. ledna, kdy se slaví výročí Burnsova narození.

Základem haggisu jsou ovčí vnitřnosti - srdce, játra, nebo plíce, ke kterým se přidává ovčí lůj, cibule, koření, sůl, ovesné vločky a někdy i mletá ječná krupice. Směs těchto přísad se pak vaří v ovčím žaludku.

Foto: Profimedia