Tradiční vídeňské kavárny vzdorují moderním trendům

Téměř každé ráno sedává osmadevadesátiletý Leopold Hawelka v sáčku a s motýlkem ve své kavárně, zdraví hosty a dohlíží na personál od stolku poblíž kuchyně. "Tohle je pravá vídeňská kavárna," říká o svém Café Hawelka, které už po desetiletí láká k posezení spisovatele a umělce.

Tradiční kavárenské podniky vídeňské zlaté éry ale dnes podle agentury AP čelí nejen konkurenci typu Starbucks, ale také tlaku na inovace.

Rodina Hawelkova převzala kavárnu v centru rakouské metropole v roce 1939. Místo patří k nejznámějším ze stovek kaváren ve Vídni. Tyto podniky, v nichž trávívají domácí i turisté hodiny, připomínají staré časy.

Trendy, nebo tradice?

Čerstvý vítr naopak nabízí do konce ledna výstava ve vídeňském Muzeu užitého umění, která ukazuje nápady pětice mladých návrhářů. Oslovil je známý rakouský architekt a designér Gregor Eichinger. Nově navrhli pro kavárny třeba židle, věšák na kabáty, držák na noviny či laserové ukazovátko, které má svým paprskem přilákat zaneprázdněného číšníka.

Podle Eichingera kavárny v minulosti bývaly nejmodernějším místem ve městě a přizpůsobovaly se moderním trendům. Teď zůstaly uvězněny ve vlastní minulosti, tvrdí designér. "Je nutné říct sbohem myšlence, že kavárna je něco starého - je to současné, moderní a pokrokové," tvrdí.

Do roku 1880 sahá historie kavárny Sperl. Její manažer Rainer Staub uvedl, že i když se podnik snaží o modernizaci a zavedl třeba bezdrátové připojení k internetu, neměly by novinky narušit tradiční atmosféru. WiFi nabízí tento rodinný podnik tři roky. Podařilo se mu díky tomu přilákat mladší zákazníky s notebookem. Navíc měsíční poplatek za připojení činí 99 eur, což je zanedbatelné ve srovnání s ročním účtem 7000 eur za noviny, které si tu hosté mohou zdarma přečíst.

Do roku 1968 vedl podnik Staubův otec Manfred, kterému je dnes 78 let. S navrhovanými novotami ne vždy souhlasí. "Někdy mám nápady, které jsou možná až příliš pokrokové," říká nynější šéf. Se smíchem vzpomíná na odpor svého otce k počítačovému systému účetnictví. Dodnes proto kavárna účtuje "ručně".

ČTĚTE TAKÉ: V Plzni vznikla kavárna, kde se mluví rukama

Mizející svět

Mnozí majitelé kaváren změnám vzdorují. Sedmasedmdesátiletý Fritz Scharnagl svůj odchod do penze léta odkládá. Má totiž strach prodat svůj podnik Café Krugerhof někomu, kdo by mohl po desetiletí budovanou tradici zničit.

"Chci se ujistit, že podnik skončí v dobrých rukách," řekl Scharnagl, který vede svou kavárnu nedaleko vídeňské opery od roku 1964. Pro hosty je to prostě "Herr Fritz". "Bolelo by, kdyby někdo tohle všechno zahodil," dodává a láskyplně přitom pohladí polstrovanou židli, ukáže na tradiční pult se zrcadly a tmavé parkety.

Foto: ČTK/AP