O kvalitě letošního vína rozhodne září

Podle odhadů vinařů bude letošní sklizeň hroznů dobrá a milovníci vína se mohou stejně jako v minulých letech těšit na nadprůměrný ročník. Množství a kvalitu sklizně, stejně jako cukernatost hroznů, ale určí až počasí ve druhé polovině srpna a v září, kdy dozrávají bobule.

"Zatím to vypadá dobře, všem co se mě ptají na úrodu, ale říkám, že rozhodne až září. Například před dvěma lety byl červenec a srpen pro vinaře katastrofální, pak ale přišel velmi teplý a slunný podzim. Výsledkem byl jeden z nejlepších ročníků vůbec," řekl Luděk Košut. Spolumajitel rodinného vinařství Košut z Prušánek na Hodonínsku očekává, že sklizeň hroznů by letos mohla začít už v polovině září, asi o dva týdny dříve než v minulých letech.

Také podle majitele vinařství Mikrosvín Mikulov Patrika Staška se letošní ročník vyvíjí pro vinaře slibně. "Násady hroznů jsou dobré, stejně jako zdravotní stav vinic, nacházíme se ale někde v polovině zrání bobulí, takže na předpověď úrody je ještě brzy," řekl Staško.

Nejrizikovějším obdobím byl letos pro vinaře přelom června a července, kdy se vlivem deštivého a chladného počasí na vinicích rozšířila houbová onemocnění. Nejčastěji šlo o plíseň révovou a padlí révové, které způsobují mimo jiné zasychání dozrávajících bobulí a jejich následné opadání. "Komu se to podařilo ustát, bude mít úrodu velmi dobrou. Počasí bylo pro plísně příznivé, ale šlo s nimi bojovat," vinař Petr Marcinčák, který letos obdělává 130 hektarů vinic v bio kvalitě. Tento způsob pěstování zakazuje použití běžných chemických postřiků.

Ortel vynese počasí

Také loni byla kvalita vín ještě v létě velkou neznámou. Od jara panovalo na jihu Moravy velmi suché a tropické počasí a hrozilo, že velká část úrody nedozraje nebo uschne. Paprsky slunce spálily v červenci na jihu Moravy místy až třetinu hroznů. Až koncem srpna a v září, pro vinaře na poslední chvíli, několik dní propršelo. Díky dlouhodobým dešťům se omezil růst cukernatosti a vývoj se přenesl do vytváření hmoty a aromatických látek.

O rok dříve naopak pršelo v srpnu, kdy se bobule hroznů nalily vodou. Nezvykle teplé zářijové slunce, které bylo podle meteorologů nejsušší od roku 1961, pak v hroznech nastartovalo fotosyntézu, čímž výrazně stoupl obsah cukru. Průměrná cukernatost tak v roce 2006 byla 21,2 stupně, což je nejvíce od roku 1995, kdy se tento údaj začal sledovat.

V polovině 90. let zaujímaly vinice zhruba 11.500 hektarů. Letos však už kolem 19.200 hektarů. Čeští vinaři totiž před vstupem do EU, která výsadbu nových vinic omezuje, s podporou státu rozšířili plochy vinic zhruba o 7000 hektarů. Domácí produkce vína tak po dozrání nových vinic vzroste ze současných 570 000 hektolitrů ročně v průběhu několika let až na 700 000 až 800 000 hektolitrů ročně.

Pijáků vína přibývá

Vínu se v Česku daří, jeho spotřeba v posledních letech stoupá. Zatímco v roce 1993 byla průměrně 12 litrů vína na osobu ročně, nyní se pohybuje kolem 17 litrů. I tak ale Česko zaostává za Evropou, kde se průměr pohybuje od 25 do 32 litrů.

Foto: Profimedia