Království zapatlaných skleniček

Měl jsem nedávno hosta, veselou kopu. Seděl, hodoval a rozhodně užíval večera, o čemž svědčila i zvuková stopa, která neminula žádný z koutů restaurace. Jeho rozložitá postava zabírala spolu s křesílkem značnou část prostoru za stolem, a proto stačilo lehké pootočení a nebylo nesnadné dosáhnout na technický stolek, kde si v ledové lázni hovělo hned několik lahví vín různých značek. Pán neváhal a pustil se do dolévání na vlastní pěst. 

Ač značná část nejrůznějších kombinací a kupáží vznikla náhodou a dodnes se těší oblibě, o směsce, kterou host scelil na desce stolu, to říci nelze. Těžký tramín z Alsaska a tenounký, šťavnatý veltlínek tuším odněkud z Weinviertlu je mix stejně nemyslitelný jako čokoláda s rybím vývarem. Nezbývalo, než se společně zasmát a v rychlosti doručit novou láhev.

Naše vaše vinná etiketa

Vinařský slovníček Cuvée je terminus technicus převzatý z francouzštiny a znamená víno, které bylo vyrobeno scelením několika odrůd révy vinné. V českém jazyce se častěji používá termín kupáž nebo kdysi zprofanované slovo směska, kterému se zvolna dostává satisfakce.

Zdá se možná, že vinná etiketa, chcete-li tak veškeré dění kolem servisu vína nazvat, pojednává jen o způsobu samotné konzumace vína. Opak je ale pravdou. Má-li restaurace svého vinného číšníka, je pravidlem, aby se tento člověk staral nejen o to, co budete popíjet, kdy a z jakých sklenic, ale i o servis během celého vašeho pobytu v restauraci. 

Může nastat okamžik, kdy se vám může v restauraci náhle zdát „sucho". V takovém případě je ale na místě přivolat personál, a to bez ohledu na to, jakou funkci zastává, o dolití vína. Není na tom nic špatného, a uvidíte, že příště se bude mít personál více na pozoru.

Otírejte ústa, přidržujte nožky, nesledujte idoly

Vrátím se na moment zpět k samotnému popíjení. Ještě ze školy si dobře pamatuji na jedno z pravidel, na zdánlivý detail - prosté otření úst před tím, než zapijete chutné sousto douškem vína. Zabráníte tím ohavně vyhlížející sklenici opatlané omastkem, nemluvě o odpudivých novotvarech z mikročástic potravy, které se tvoří na okraji. Věřte, že toto základní pravidlo stolování je bohužel již na vymření. Pokud smím, důrazně se přimlouvám za jeho vzkříšení!

S tímto se pojí další z pravidel, lépe řečeno zásad, které vypovídají o kultuře stolování. Na mysli mám správné uchopení sklenice. Mnoho lidí bez rozmyslu chytne sklenici za její tělo, tedy baňku, která je uchycena na nožičce. Pro jednou by to snad ani tolik nevadilo, ale opakovaně na sklenici vytvoříte matný nátěr tvořený vším, co vám přišlo pod ruku.

Zásadně tedy za nožku sklenice. Nejenže to ocení vaši spolustolovníci, ale i vy si budete moci prohlížet barvu vína během celého večera. Nic nedejte na to, kterak v téměř všech filmech vaše idoly drtí sklenku v prstech, navíc často svírajících ještě cigaretu.

Berte si servítky

Samotný akt popíjení je pak otázkou vkusu každého z nás. Jen snad pár rad.

Decentnost a skromnost není nikdy na škodu. Rovněž lít si víno do dokořán otevřených úst tak, že vám přetéká přes rty, není zrovna dobrou vizitkou. Obdobně jak před napitím, tak i po spolknutí doušku vína by člověk měl použít ubrousku, aby mu některá neposedná kapka nepotřísnila kravatu.

A ještě jedno malé připomenutí, které si nemohu odpustit. 

I pokud někdo ví, jakým způsobem se při profesionální degustaci ochutnává víno, nemusí se toho slepě držet například na oficiální schůzce jen proto, aby oslnil. Zdlouhavý proces senzorického hodnocení, srkání či jiné postupy nepůsobí zrovna taktně. Zkrátka vždy, když popíjíte víno, je zapotřebí odhad situace.

Autor je sommeliér
Foto: Profimedia