Malý tahák vinařských oblastí

Napjatě zírám na filmové plátno. Ve scéně v Menzelově filmu se číšníci handrkují o to, kdo lépe uhádne objednávku vstupujícího hosta, a mně mluví z duše. Pravda, já netypuju své hosty, jdou-li na bramboračku, „pivas" či snad na guláš, ale jaké si dají víno.

Jde vůbec určit co nejpřesněji odrůdu, region, z kterého pochází, vinaře, který má víno na svědomí, a třeba i ročník, ve kterém bylo víno vyrobené? Člověk by nevěřil, že se něco takového může podařit. Když jsem začínal, taky jsem si klepal na čelo. Pro skutečné mistry oboru je to však denní rutinou a při slepých hodnoceních dosahují nevídaných výsledků.

Ne nadarmo se říká, že trénink dělá hráče. Každá odrůda révy vinné má své charakteristiky. A tak se dá nasbírat dostatečné množství informací k tomu, aby naslepo servírované víno mohlo být s dávkou nutného talentu detekováno. Často se říká, že víno si zkrátka člověk musí napít, což mohu jen potvrdit.

Terroir

Vinařský slovníček Věda, která se zabývá druhovými znaky a odrůdami révy vinné, se nazývá ampelografie.

Místo, kde se daná odrůda pěstuje, má ovšem na výslednou tvář vína nedozírný vliv. Nejčastěji se setkáte s členěním na země, oblasti a ve větším měřítku pak jednoduše na severní a jižní vinohradnické oblasti.

Aby bylo jasno, nejde jen o přesně determinované místo jako takové, ale o celkovou souhru všech přírodních podmínek, které v dané zóně na révu působí - „terroir." Terroir je symbióza půdních vlastností, klimatických podmínek, slunečných hodin, expozici vinohradu a dalších a dalších okolností. 

Ze severu paprika, z jihu čokoláda

Rozdíl mezi vínem stejné odrůdy pěstované v jiných zónách je znatelný.

Kupříkladu cabernet sauvignon, dnes velmi hojně rozšířená odrůda, nejčastěji vyrobí víno výraznější třísloviny s velmi dobrou stavbou těla a s koncentrovaným aroma, které nejčastěji připomíná bobule černého rybízu. V teplých krajinách se aroma rozvíjí do čokolády, kakaových bobů, tabáku nebo i čerstvé máty. Naopak stejná odrůda z vinohradů severských oblastí dává značně jemnější aroma připomínající spíše různé druhy zeleniny, nejčastěji papriku. Rovněž obsah konečných tříslovin a kyseliny se značně liší.

Proto ve vinařském světě existují dnes už kultovní místa, kde se ta či jiná odrůda pěstuje. Dokonce nejde jen o celé oblasti, ale i o jednotlivé vinohrady.

Největším příkladem je Burgundsko, kde naleznete celou spleť vín, které nesou názvy vinic, ze kterých pocházejí. Není to nic nového, takto se vína označují po staletí. A aby toho nebylo málo, mnoho kultovních vinohradů není vlastněno jedním vinařem a ne každý kousek dokáže přinést ten nejlepší produkt. Proto sběratelé a skuteční vášnivci vyhledávají nejen tu kterou odrůdu z přesně determinovaného vinohradu, ale i přímo konkrétního vinaře. Teprve potom člověk skutečně okusí opravdu velká vína. 

Kde nesáhnete vedle

Chci-li sáhnout po rulandě modré těch nejvyšších kvalit, hledám v Burgundsku, a stejně i chardonnay nejlépe vychutnáme právě z Burgundska.

Ryzlink odjakživa nejlepších výsledků dosahuje v Německu.

Pro cabernet nejlépe do Bordeaux, když tady je situace komplikovanější.

A třeba sauvignon se proslavil díky umu a přírodě z rukou vinařů na Novém Zélandu.

I proto zůstává Champagne nepřemožitelnou pro svá delikátní šumivá vína a na světě nemá srovnání.

Autor je sommeliér. Vaše dotazy nrád zodpoví na apetit()tyden.cz.
Foto: Profimedia