Nepijte ze sklenice z babiččiny kredence

Myslíte, že sklenka je pouhý "převozník" vína mezi lahví a ústy? Jenže volba správné sklenice je do jisté míry zásadním rozhodnutím a má vliv na požitek z doušku.

Česku bohužel vesměs vládne unifikovaná sklenice na vína všech barev, odrůd i kvalit. Často bývá z hrubého skla, těžká a nevkusná. Nemluvě už vůbec o sklenicích broušených či jinak upravovaných, kdy si při pokusu o napití zapíchnete skleněný hrot do prstu. Osobně je řadím do druhu skel „kredencoidních," který se coby dávný svatební dar těší řídké pozornosti v babiččině příborníku někde na chalupě uprostřed Šumavy. V dobré restauraci jsou však přípustné leda na dobových fotografiích.

Silnější vína do větších sklenic, lehká do malých

Každá odrůda révy vinné má své charakteristiky. Vyšší aroma, silnější alkoholovou strukturu nebo delikátní, či naopak výrazné tříslo. Z tohoto důvodu se musí volit i odpovídající tvar a velikost sklenice. Obecně by se dalo říci, že silná, výrazná a plná vína naléváme do sklenic větších rozměrů, a opačně u vín lehkých volíme spíše sklenky s menším objemem.

Nicméně vývoj zasáhl i tuto oblast, a tak se dnes můžeme těšit skutečně velmi precizně propracované nabídce nejrůznějších druhů a tvarů vinných skel. 

Šité vínu na míru

Máme k dispozici sklenice „šité" přímo na míru té které odrůdy, např. na cabernet sauvignon, syrah, pinot noir či nebbiolo, ryzlink nebo chardonnay. Cabernet jako odrůda rodící vskutku silná a plná vína s vysokým aroma a výraznými taniny stejně jako syrah potřebuje pro odkrytí všech nuancí sklenici větších rozměrů, dole u nožky širokou a do značné míry otevřenou, aby víno mohlo dostatečně „dýchat" a otevírat tudíž všechna skryté kouzla.

Jinak je tomu u pinotu či nebbiola. Odrůdy, které dávají v určitých oblastech mocná, přitom však velmi delikátní vína, vyžadují opatrný přístup. Nejlépe se projevují ve sklenicích, které mají široké tělo, ale více uzavřený vršek sklenice. Jde o to, že buketní látky těchto odrůd nabývají zejména stárnutím velké jemnosti a delikátnosti a mohlo by se snadno stát, že v otevřené sklenici rychle vyprchají.

Vinařský slovníček Barrique je o sud vyráběný z dubového dřeva o obsahu 225 lirů a  používaný ke školení vína, čili k dalšímu zrání.

Často se setkávám s údivem, objeví-li se na stole sklenice na burgundské chardonnay. Nevysoká, zato hodně do široka otevřená sklenice se v myšlenkách pojí s červeným. Chardonnay z určitých částí země, zejména Burgundska a Nového Světa, je však velmi mohutné víno, které v tomto případě, většinou zraje v sudech typu barrique. Je proto zapotřebí, aby mělo dostatek vzduchu a prostoru, aby ukázalo všechny své taje. V uzavřené skleničce by aroma nemělo šanci plně se rozvinout, mohl by být cítit jen alkohol.

Kde uhodí jazyk?

Nicméně to není jen aroma, kterému se přizpůsobuje tvar sklenice. Existuje i teorie hovořící o tom, že i tvar zakončení skla ovlivňuje konečný vjem konzumenta. Jedná se o to, jakým způsobem se víno rozlije do úst a které části jazyka zasáhne jako první.

Pokud je sklenice dostatečně široká, máte při napití okamžitě plná ústa, u sklenice uzavřené je tato procedura delší a víno nejprve zasahuje jen část dutiny ústní a následně se rozlévá do okolních stran. Víno tak otevírá i ty nejtajnější zásuvky a nabízí vše, co v něm je. Já se přikláním k teorii „svůj k svému", tedy že určité víno patří do určité sklenky, protože jsem to sám vyzkoušel - rozdíl je přímo hmatatelný. I když je zatím praktikován jen v nejvyšší gastronomii, vřele vám doporučuji tento způsob servisu vína vyzkoušet.

Autor je sommeliér.
Foto: Profimedia