Tokaj - víno králů, král vín

Ani guláš, ani vyhlášené pikantní salámy, ale produkce kvalitního vína povznášejí Maďarsko do gastronomických výšin.

Ze všech zemí střední Evropy se právě Maďarsko může pochlubit víny skutečně světové kvality. Nebyl to nikdo jiný než Římané, kteří nesou hlavní zásluhu o výsadbu vinohradů na území kolem Dunaje, které patřilo k jejich provincii zvané Panonie. V devátém století však Maďaři tuto zem dobyli a začali opečovávat tehdy již prospívající vinohrady.

Po roce 1989 se maďarské vinařství ocitlo v dosud nejtěžších problémech. Státní podpora byla rázem zastavena a obhospodařované plochy se scvrkly z tehdejších 250 000 hektarů na pouhých 98 000. Mnoho ploch bylo dokonce ponecháno vlastnímu osudu.

V devadesátých letech proběhla reforma stávajícího vinařského zákona, která stanovila opětovný řád v pěstování a produkci vína. S reformou přišla nová klasifikace, která zahrnuje pět kvalitativních stupňů: stolní vína (Asztali Bor), regionální vína (Tajjelegű Asztali), jakostní vína (Minösegi Bor), vína s přívlastkem (Kűlönleges Minösegi) a vína z přezrálých nebo bortritických hroznů známe jako Aszú.

Vína mezi Dunajem a Tisou

Maďarsko se pyšní třemi velkými vinařskými oblastmi. Mezi velkými řekami země Dunajem a Tisou najdeme oblast zvanou Alföld. Zde se vyrábí na polovinu maďarské produkce a jedná se především o vína polosuchá, sladká a lehounká vína červená. Na severu země jsou pak regiony Eger a pravděpodobně nejznámější a zároveň nejstarší region Maďarska Tokaj.

Gastro tipy: S čím podávat tokaj? Sladká tokajská vína se úžasně snoubí s dezerty všeho druhu, nicméně skutečně velký požitek nabízí v kombinaci s foie gras nebo se sýry s modrou plísní.

V Egeru se daří především modrým odrůdám, čemuž vděčí hlavně půdám s černou hlinitou zeminou sopečného původu. Tokaj je znám především produkcí proslulých sladkých vín.

Uvnitř těchto velkých oblastí se nadále rozlišuje 22 menších regionů, kde se pěstují nejrůznější odrůdy, jak mezinárodní, tak autochtonní, tedy místní unikáty, jako je Furmint, Mezesfehér, Hárslevelű, Kadarka nebo Kékfrankos.

Tokajský ráj těsně za Slovenskem

Maďarská vína proslavil bezesporu tokaj. Slavné víno, nesoucí název města na severu země, vyneslo maďarské vinařství do výšin. Tokajské vinice se rozpínají na ploše 5000 hektarů a leží jen několik kilometrů od hranic se Slovenskem.

Vinařský slovníček Puttonyos je malá dřevěná putna používaná pro sběr, která obsáhne maximálně 25 kilogramů hroznů Azsú.

Víno se vyrábí zásadně z autochtonních odrůd Furmint a Hárslevelű. Hrozny jsou napadeny ušlechtilou plísní Bortritis cinerea a jsou šetrně zpracovávány. Ty nejlepší bobule sběrači doslova vyzobávají jednu po jedné a ukládají je do tzv. puten, dřevěných bedýnek, z nichž každá unese asi 25 kilogramů těchto vzácných bobulek. Z pracně vybraných hroznů zvaných Azsú se vyrábí velmi hustý mošt, který se přidává do po putnách do 136 litrů čerstvého vinného moštu. Podle toho, kolik puten se přídá, se pak výsledný tokaj rozlišuje na tří- až šestiputnový.

Víno Ludvíka XIV.

Ovšem tím nejtajnějším pokladem je víno zvané Eszencia, které dosahuje až 650 gramů zbytkového cukru na litr! Taková vína následně zrají po desetiletí na sudech. K významným producentům patří Chateau Derezsla, usedlost, která ve svých sklepeních schovává právě takové poklady. O tom, že víno zde skutečně umí, svědčí krásných 95 bodů v periodiku Decanter se svým pětiputňovým tokajem. Jen pro představu, tato sladká vína se zde produkovala 200 let před dnes pravděpodobně slavnějšími víny z oblasti Sauternes. Už král Ludvík XIV., který si těchto vín cenil nadevše, ho označoval jako „víno králů, král vín - vinum regum, rex vinorum".

Foto: Profimedia, wineintro.com