Vínovici v Česku pšenka nekvete. Lákají jiné pálenky

Vínovice, tuzemská obdoba francouzského koňaku, řecké metaxy nebo italské grappy, stojí v Česku ve srovnání s ostatními lihovinami v pozadí zájmu. Hrozny se tu pěstují převážně na víno a pro výrobu pálenek je zde dostatek jiného ovoce. Vínovici si v pěstitelské pálenici objednávají jen opravdoví fajnšmekři, velcí výrobci se výrobě vyhýbají.

Brandy, jak se vinnému destilátu často říká, totiž v Česku není příliš populární. Kvůli vysoké daňové zátěži tak likérky mohou levnému dovozu ze zahraničí konkurovat jen stěží.

ČTĚTE TAKÉ: Hruškovice z Kácova vyhrála ochutnávku pálenek

"Vínovici si u nás nechá v sezoně pálit jen tak tři až pět zákazníků za měsíc. Zájem se za poslední roky nijak výrazně nezměnil. Hrozny se tady na jihu Moravy pěstují hlavně na víno a v pálenici skončí většinou jen v případě, že víno zoxiduje nebo má jinou vadu. Přímo z hroznů určité odrůdy si vínovici nechá vypálit opravdu jen málokdo," řekl Josef Šmerák z pěstitelské pálenice Zapo v Hruškách na Břeclavsku.

Poklad z dřevěných sudů

Zatímco brandy se nechávají po destilaci často několik let dozrát v dřevěných sudech a do metaxy se přidávají ještě bylinky, vínovice se většinou konzumuje rovnou po vypálení. V Česku se vyrábí třemi způsoby, do kotle v pálenici se dá buď hotové víno, surové hrozny anebo zbytky po vylisování vína, ze kterých vzniká takzvaný "druhák". Podle Šmeráka se nejčastěji používá první a třetí metoda. Chuť může být pokaždé jiná, stejně jako u vína záleží na konkrétní odrůdě i lokalitě, kde hrozny dozrávaly.

Z takzvané matoliny plné slupek, semínek a často i větviček, se vyrábí také italská grappa. Známější koňak patří mezi brandy, vyrábí se dvojitou destilací hotového vína. Aby se brandy mohlo nazývat koňak, musí pocházet z okolí města Cognac v západní Francii a být vyrobeno z konkrétních odrůd bílých vín.

ČTĚTE TAKÉ: Brusel slivovici nezakáže, dušují se europoslanci

"Zatímco ale ve Francii se víno pálí běžně, u nás je dostatek jiných druhů ovoce. Nejpopulárnější jsou tradiční slivovice z trnek, dále meruňkovice, třešňovice nebo hruškovice. Tradičními zeměmi pro výrobu vínovice jsou například Srbsko, Bulharsko nebo Rumunsko," dodal Šmerák.Velké tuzemské likérky vínovici nevyrábějí. Podle předsedy Unie destilatérů a šéfa likérky Stock v Prádle Václava Šitnera je to kvůli levnému dovozu podobných výrobků ze zahraničí. "Abychom mohli konkurovat, musel by u nás litr vína stát kolem jedné koruny. Kvůli vysoké daňové zátěži jsme ale až třikrát dražší," řekl Šitner. Na vínovici vyráběnou v pěstitelských pálenicích se vztahuje daň poloviční, hotový destilát se ale nesmí volně prodávat.

Pálenka z chardonnay

Zřejmě jediným oficiálním výrobcem vínovice je tak v Česku vinařství Kovacs z Novosedel na Břeclavsku. První destilát z odrůdy Chardonnay nabídlo na trhu letos v listopadu. Vínovice z dalších odrůd, například aromatický Muškát moravský nebo Irsai Oliver hodlá na trh dodat v lednu příštího roku.

Na výrobu používá hrozny z vlastních vinic. "První podíl z lisování jde na výrobu přívlastkových vín. Ze druhého jsme dosud dělali stáčené víno, nově ho ale destilujeme. Na rozdíl od například grappy tak základ neobsahuje slupky ani pecky," řekl majitel firmy Miroslav Kovács.Ročně plánuje vyrobit kolem 5000 lahví, v případě velkého zájmu je schopen výrobu zvýšit až na desetitisíce lahví. Šitner ale v úspěch velkovýroby vínovice příliš nevěří.

ČTĚTE TAKÉ: Ovoce zaplavilo moštárny a pálenice

"U nás to není příliš atraktivní pití. Dříve se odsud brandy pašovalo do Polska, ale to se vstupem do Evropské unie skončilo," miní Šitner. Pití brandy u nás podle něj nemá tradici a zůstane doménou ojedinělých zakázek v pěstitelských pálenicích nebo nelegální výroby.

Foto: Profimedia