Zahrádek u restaurací je v Česku čím dál víc

Centra většiny českých měst se už téměř neobejdou bez zahrádek u restaurací. Venkovní posezení je trendem, zvyšuje atraktivitu provozoven a tržby jejích provozovatelů. Zájem o ně může ještě vzrůst v souvislosti s novým protikuřáckým zákonem, který začne platit od poloviny příštího roku.

Dlouholetou tradici mají letní zahrádky před restauracemi v západoevropských zemích. V tehdejším Československu před rokem 1989 jich mnoho nebylo, v posledních pěti letech jejich počet výrazně roste. "To souvisí i se zvýšením počtu provozoven, kterých před revolucí bylo asi 20 000 a nyní jich je podle odhadu asi 55 000," řekl předseda Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.    

Posezení před hospodou zvětšuje kapacitu, a tím i obrat. "Je možné hosty venku obsloužit se stejným počtem kuchařů a výčepních, pouze se zvyšují nároky na číšníky," doplnil Veselý. Lidé v parných dnech podle restauratérů dávají vždy přednost zahrádce a dovnitř si sedají, až když je vše obsazené. Podle různých odhadů může rozdíl v tržbách u hospod se zahrádkou a bez ní činit 30 až 40 procent.    

Zahrádka jako vábnička

Generální sekretář Asociace hotelů a restaurací ČR Václav Stárek upozornil, že zahrádky slouží také jako významné lákadlo pro zákazníky. "Upoutají pozornost hostů a zvyšují atraktivitu místa," uvedl Stárek. Podnikatel si podle něj musí spočítat, zda se mu zahrádka vyplatí, protože někde jsou ceny za pronájem venkovních prostor velmi vysoké.    

Některá města majitelům restauračních zařízení úplně zrušila poplatky za užívání veřejného prostranství či požadují jen symbolické platby. Jinde mohou být zahrádky jedním ze zdrojů příjmů radnice. Například na území Prahy 1 se poplatek v závislosti na lokalitě pohybuje od 40 do 90 korun za metr čtvereční a den.    

Radnice také regulují provoz zahrádek kvůli obavám z rušením nočního klidu, na což si občas stěžují lidé bydlící poblíž. V Praze je v současnosti 193 zahrádek, jejichž provozní doba překračuje 22:00. Dalších několik desítek musejí hosté opustit do 22:00. Pokud tak neučiní, hrozí provozovatelům pokuta za porušení tržního řádu do výše 200 000 korun.  

Provoz kontrolují úřady i pivovary

Letos zatím odbory magistrátu zjistily dvě taková porušení. Mluvčí magistrátu Jiří Wolf řekl, že loni ani do poloviny letošního srpna živnostenský a občanskoprávní odbor nedostal žádnou stížnost občanů na provoz restaurační zahrádky. Venkovní provozovny kontrolují nejen příslušné úřady, ale také pivovary. Ty by mohly být s letošním létem spokojeny. Mluvčí Pivovarů Staropramen Pavel Barvík však vyvrací, že by počasí významně ovlivňovalo prodej. "Dlouhodobě rozhoduje především to, jaká je celková úroveň provozovny, zda je obsluha rychlá a chová se příjemně, a samozřejmě kvalita piva. Až poté prodej ovlivňují další externí věci jako je počasí," řekl Barvík.

Počasí také přestává mít vliv na sezonu zahrádek. "Pomalu totiž roste počet vyhřívaných zahrádek, a tedy i možnost využívat je i v horším počasí, na jaře nebo na podzim," uvedl Veselý. Zájem o zahrádky by mohl ještě vzrůst v příštím roce, kdy začne platit nový protikuřácký zákon. "Tak to bylo v řadě evropských zemích, protože zákaz kouření se obvykle na zahrádky nevztahuje," doplnil.    

Poslanec ODS Boris Šťastný upřesnil, že také v ČR se nový zákon vztahuje pouze na vnitřní prostory. Restauratéři si podle něj budou moct vybrat, jestli bude jejich zařízení kuřácké či nekuřácké. Provozovna bude muset být označena příslušnou nálepkou. "Riziko takzvaného pasivního kouření je vysoké hlavně v uzavřených prostorech, proto se zákon na venkovní zahrádky nevztahuje," doplnil Šťastný.

Foto: Profimedia, ČTK