Zápisník labužníka: chvála pomalému vaření
06.05.2009 16:44
Italskému hnutí Slow Food odjakživa fandím a byl jsem velmi rád, že i v Praze byla založena jeho pobočka. Slow Food znamená „pomalé jídlo" a je to symbol boje proti fastfoodu, tedy rychlému občerstvení, moderním stravovacím zvykům postrádajícím kvalitu a čistou chuť bez chemických a umělých přísad. Bohužel první roky českého Slow Foodu byly neblaze poznamenány účinkováním jisté dámy, která se chopila moci a zneužívala ji. Teď už je zaplaťpánbůh vše jinak, pobočku vedou slušní lidé, pracující v podstatě zdarma. Jejich snaha ovšem dnes naráží na mnoho překážek, které před lety neexistovaly. Takže propagace dobrého (především domácího) jídla a restaurací, ve kterých si na tom dobrém jídle můžete pomalu a v klidu pochutnávat, je o něco obtížnější.
Nedávno se zástupci českého Slow Foodu zúčastnili ve Stuttgartu velké akce: veletrhu chutí Slow Food 2009. Této ojedinělé gastronomické události se zúčastnilo i dvanáct výrobců z Česka a náš národní stánek byl jedním z tří set padesáti. Veletrh navštívilo 50 000 lidí. V české expozici mohli hosté ochutnat například pivo, olomoucké tvarůžky, svatební koláčky, povidlový závin, český domácí chléb, velikonočního beránka, kremrole, domácí med, medovinu, jihočeské uzeniny nebo destiláty z Vizovic. Z firem bych rád jmenoval alespoň Štefanovo pekařství, smažené speciality Hraška, Včelaprodukt Brno, pivovar Náchod, Jankar Čeladná, Středovy pekárny Kutná Hora a cukrárnu Ambrozia Tábor. Úspěch měl i doktor Kantorek z Brna se svým kmínovým likérem.
Doufám, že tato první vlaštovka přiláká hejno dalších, které si budou pod střechou Slow Foodu stavět svá hnízdečka. A my se o nich prostřednictvím slowfoodových akcí dozvíme. Existuje sice hodnocení Klasa, které má rovněž propagovat kvalitní potravinářské výrobky, ale zdá se mi, že jeho fungování je příliš formální a málo (a nepřímo) zasahuje spotřebitele. Také Czechturism by mohl pro propagaci české kuchyně a českých kvalitních jídel udělat víc, než zatím dělá. S potěšením však konstatuji, že restaurací s kvalitní českou kuchyní přibývá - a to nejen v Praze.
Foto: Profimedia
Související články
- Zápisník labužníka Co je to slast?
- Zápisník labužníka Pochoutka aztéckých králů
- Michelinská hvězda Šéfkuchař Vito Mollica zazářil v Praze, ale uspěl až v Itálii













