Zápisník labužníka: nejdražší stolní víno světa

V okolí toskánského městečka Bolgheri se odjakživa pěstovala vinná réva. Ne však tradiční odrůda Sangiovese jako všude jinde v kraji.

Místní vinaři spíš věřili francouzským odrůdám Cabernet-Sauvignon a Merlot. Proto nemohlo jejich víno dostat apelační označení DOC, protože nebylo vyrobeno z odrůdy pro kraj certifikované. Zákon je zákon. Tenhle měl asi podporovat ryze italské víno. Vinařství Ornellaia a Sassicaia tedy musela prodávat svá skvělá červená vína pod označením „vino di tavola", tedy „stolní". Ale protože to víno bylo opravdu skvělé, jeho cena závratně rostla všude ve světě.

Zanedlouho to bylo nejdražší stolní víno na celé zeměkouli. Ve světě se mu od té doby obecně říká „supertoscany". Až se italští zákonodárci museli chytit za nos a nedávno přidělili oblasti Bolgheri speciální apelaci, jinak by stát přišel o hodně peněz. Ten příběh se mi líbí, takže když mě zástupce vinařství Ornellaia pan Giovanni Mazzoni (prostřednictvím společnosti La Fattoria) pozval na oběd, neváhal jsem ani vteřinu. Pili jsme samozřejmě jeho výtečná vína a já, ač se nepočítám mezi velké znalce, byl jsem dojat a nadšen.

To víno je opravdu úžasné. Co naplat, někdy se musí zákon, byť sebelepší, přizpůsobit realitě. Pokud jde o italská vína dovážená do naší republiky, musím s potěšením konstatovat, že situace se neustále zlepšuje. Dnes už máme možnost koupit si doma prakticky každou značku, která je něčím zajímavá. Dovozci se stabilizovali, teď už jsou to osvědčené firmy, jimž se dá důvěřovat jak po stránce kvality, tak pokud jde o cenu.

Partyzánská léta devadesátá už jsou zaplaťpánbůh za námi. V supermarketech se ovšem pořád ještě objevují vína, která mají italské etikety, ale jsou lahvována mimo Itálii. Na tahle vína si dejte pozor. Během lahvování mohla být do vína přidána tekutina, která s italským vínem nemá nic společného. Na etiketě by vždy mělo být uvedeno, zda víno šlo do lahví přímo v Itálii. Totéž samozřejmě platí i o vínech francouzských.

Foto: www.johnmariani.com