Zápisník labužníka: o nešvarech v restauracích

Je období krize a některé restaurace, kterým chybí hosté, ale nechybí jim investoři, se rozhodly zajistit si propagaci prostřednictvím PR agentur. Tyto firmy mají za úkol dostat do médií co nejvíce příznivých zpráv.

Někteří novináři, aby si usnadnili práci, opisují materiály těchto agentur doslova. Jenže ono je to marné. Výsledek nulový. Restaurace je prázdná. Dovoluji si upozornit na některé detaily, podle kterých poznáte nedůvěryhodnou restauraci.

Například: jestliže nikde není uvedeno jméno šéfkuchaře a on sám se nikdy neukáže hostům, je to vždycky podezřelé. Jednou jsem v takovém podniku vtrhl do kuchyně a pochopil jsem, proč se kuchař schovává. Byl upatlaný od hlavy až k patě.

ČTĚTE TAKÉ: Zápisník labužníka: perličky z jídelního lístku
                        Zápisník labužníka: tichá pošta o dobrém jídle

Druhý příklad: když je na jídelním lístku „katův šleh", je velmi pravděpodobné, že se v kuchyni zpracovává maso, které se neprodalo minulého dne.

Třetí příklad: když je jídelní lístek zaplněn obrovským množstvím nabízených pokrmů, znamená to, že se zde nevaří z čerstvých surovin. Většinou má kuchař v mrazáku připravené polotovary, které teprve po objednávce rozmrazuje.

Čtvrtý příklad: jestliže je na jídelním lístku název švýcarského řízku prezentován jako Gordon Blue (správně Cordon bleu), trpí kuchař vleklou chorobou „my si to děláme po svém", odmítá se učit a nikde nebyl.

Podobný je pátý příklad: jestliže je na jídelním lístku napsáno „pstruh na roštu", zeptejte se nejprve číšníka, jestli je pstruh opravdu pečený na roštu, tudíž bez tuku. Většinou jde totiž o pstruha po mlynářsku, pečeného na pánvi ve spoustě tuku nebo na horkém plátu, který se málokdy čistí.

ČTĚTE TAKÉ: Zápisník labužníka: kuchař jako celebrita
                        Zápisník labužníka: škatulata, hýbejte se

Šestý příklad: jestliže jsou na jídelním lístku uvedeny pokrmy, jejichž součástí jsou údajně lanýže, a přitom cena pokrmu není nijak vysoká, jde o podvod. Většinou se jedná o bezcenné Tuber chinensis s kapkou lanýžového oleje. Důvěryhodné jsou pouze ty restaurace, jež uvádějí druh lanýžů a jejich původ.

Sedmý příklad: čím více slov obsahuje název pokrmu na jídelním lístku, tím méně mu věřte. Varuju především před zdrobnělinami („křehoučké" apod.).

Foto: Profimedia