Živé chobotnice nebo kozí ledviny? Pro některé pochoutka

Ben Raisher pozoruje chobotnici, jak jí obřími nůžkami stříhají chapadla, a ta se pak na jeho talíři svíjejí v sezamovém oleji jako hromada rozpůlených žížal. Hbitě je chytne hůlkami a kroutící se živé maso za chvíli klouže jeho krkem.

Osmadvacetiletý Raisher se usmívá. Přesně to ho přivedlo do klubu pro gastro dobrodruhy, jedné ze skupin rozesetých od New Yorku po San Francisco, které se zaměřují na exotická a bizarní jídla. Napsala to agentura AP. 

Gastronauti, jak si šampioni s železnými žaludky z centra New Yorku říkají, na měsíčních setkáních vzdávají hold jídlům, která by jiným ani nepřišla na mysl, jako jsou vepřová srdce a vnitřnosti v octu, kozí ledviny nebo sotýrované jehněčí mozečky. 

"Ze stolu nic nespadne," říká spoluzakladatel Curtiss Calleo, který vyrůstal v Rakousku a Itálii a nyní chce kulinářské zvláštnosti Starého světa ukázat newyorským jazýčkům. "Jakýkoli restaurant hoden svého jména má brzlík, jazyk nebo vepřové žaludky. Je to renesance potravin." 

Pro Bostonské gastronauty nebo Newyorskou společnost masa a orgánů jsou již drůbky obehranou deskou. Některé kluby připravují jen pokrmy z hmyzu a jiné prozkoumávají nejzazší možnosti stravování, jako je Sanfranciský klub gastro zážitků, který nedávno zorganizoval ochutnávku lidské placenty (večeře ale musela být zrušena kvůli pravděpodobnému nadměrnému vystavení se formaldehydu). 

ČTĚTE TAKÉ: Už i Češi si rádi dopřejí ještěrku k obědu

Většina těchto odvážlivců se jen dobře baví, někteří ale hranice posunuli jinam. Minulý týden federální prokuratura v kalifornské Santa Monice obžalovala šéfkuchaře suši restaurace podezřelého z přípravy masa ohrožených druhů velryb. 

O zpravodaj klubu Gastronautů má zájem více než 300 lidí a takřka 50 se zúčastnilo středečního setkání v korejské restauraci v newyorském Queensu, kde gastro válečníci ochutnali živou chobotnici se sašimi z humra vykuchaného zaživa a předloženého na salátovém lůžku před svým masitým trupem. Podle záškubů tykadel a klepet to vypadá, že hlava sleduje, jak je pojídáno tělo. 

Lahodné? Asi ne. O to ale moc nejde. "Nudné jídlo je otravné," říká mezi sousty osmadvacetiletý Raisher. Pro Jennu Volcheffovou, cukrářku, která chodí mezi Gastronauty, je to příležitost, jak ochutnat jídlo jiných kultur, "aniž bych jela do cizí země, což každý měsíc nebo občas každý rok prostě nemůžu." 

Podle redaktorky webu epicurious.com Tanyi Wenmanové Steelové je touha cestovat jedním z důvodů, proč zážitkové stolování tolik získává na oblibě. Američané cestují na stále odlehlejší místa a nové jídlo ochutnávají přímo u zdroje, řekla. 

Hranice posouvají také televizní pořady pro muže, jako je pořad slavného kuchaře na kanálu Travel Channel s názvem Anthony Bourdain: No Reservations (Anthony Bourdain: Rezervace nejsou třeba) nebo pořad Andrewa Zimmerna Bizarre Foods (Divná jídla). 

"Stravování jako násilný sport se stalo tím druhem machistických soutěží, kde se dokazuje, kdo zvládne sníst to nejzvláštnější a nejnechutnější jídlo," řekl Steelová. Jídlo se lidem stává hrou a při tradičních festivalech, jako je hon na chřestýše v Oklahomě (Waurika Rattlesnake Hunt) nebo Road Kill Cookoff (Prostřeno na silnici) v Západní Virginii, kde hlavními surovinami v soutěži o nejlepší pokrm jsou přejetá zvířata, ještě s prvkem nechutnosti. 

I když někteří lidé chtějí neobvyklým jídlem jen rozšířit své obzory, jiní podle redaktorky časopisu Food & Wine Kate Kraderové hledají místo nudných kousků autentickou chuť. "Jídlo bez nápadu jedí řidiči kamionů," poznamenala. "Doba nudného stravování v Americe končí." 

V coloradském Denveru mohou odvážlivci ochutnat zbytky v kuchyni Jona Emanuela, dvaačtyřicetiletého zakladatele Denverského zážitkově-stravovacího klubu. "Šéfkuchaři příležitost někdy doslova spadne do klína," tvrdí. "Dostanete vytříděné části prasete nebo náhodou bednu jazyků. V takovém případě je správné je sníst." 

Na svou stranu nedávno získal komunitu místních restaurací. Příští nabídka v restauraci Opus bude zahrnovat žabí karí, závitek ze salátu s vepřovým mozečkem a filipínskou specialitu, takzvaný balut - oplodněná kachní vejce, která se vaří nebo smaží s již částečně vyvinutým embryem. 

Pro někoho může být pojídání zárodků a mozků mravně odpudivé, mnozí dle Emanuela nacházejí smysl v tom ozkoušet něco nového, ne se zabývat etikou stravování. "Nejsem tu od toho, abych rozhodoval, jestli je to správné nebo špatné," řekl. "Jak se jinak dostanete k této součásti kultury?" 

Jednou z ingrediencí, na které se Kraderová se Steelovou shodly jako na velkém kulinárním požitku, je hmyz. Do konce této dekády bude jeho pojídání tak běžné, jako je dnes suši. "Všeobecně se pokrmy z hmyzu dostaly z kategorie extrémního sportu k cenově nenáročnému občerstvení," řekla Steelová. 

Klub Brooklynských broukožravců, který na newyorském předměstí založil tamní umělec Marc Dennis, se specializuje na přípravu sladkých a chutných mistrovských kousků z hmyzu, který lze běžně nalézt na zahradě, třeba z housenek bource morušového nebo z cvrčků. Dennis již pořádal několik večeří, kde většina jídel obsahovala nezanedbatelné množství brouků. 

"Jsou všude, je jich plno, proč je nejíst?" ptá se. Na proteiny bohatý a nízkotučný hmyz je podle něj zdravou složkou vyrovnaného jídelníčku. Lidé se budou muset vyrovnat s "fuj faktorem" a dozvědět se víc o významu a podobách hmyzí diety. "Je to věc chuti," řekl.  Odborníci jako Steelová souhlasí. Do deseti let se neobvyklé potraviny na stolech zabydlí. "Některé pokrmy se stanou součástí běžných norem," řekl. "Smažený hmyz bude jednou z nich."

Foto: profimedia.cz