Příběh Lancie: od hvězd až k fiatu

Lancia se proslavila vším jiným než malými auty do města, která dnes tvoří základ jejího výrobního programu. Dříve to tak nebylo. Lancia byla symbolem luxusu, originálních technických řešení a sportovních úspěchů.

Firmu Lancia založili na podzim roku 1906 Vincenzo Lancia s přítelem Claudiem Fogolinem. Hned jejich první auto, představené v roce 1907, se vymykalo tehdejším zvyklostem. Poháněl ho vysokootáčkový čtyřválec 2,5 litru s neobvykle vysokým výkonem, navíc přední náprava prvotiny využívala tehdy neobvyklé duté ocelové trubky, šetřící váhu při zachování potřebné tuhosti. Původně vůz neměl žádné jméno, firma ho označovala jako typ 51.

Brzy byl však přejmenován na Alpha. Může za to Vincenzův strýc, profesor antické literatury, který doporučil svému synovci pojmenovávat auta podle písmen řecké abecedy. V pozdějších letech se od striktního chronologického pojmenovávání po sobě jdoucích modelů řeckými písmeny upustilo (na jejich počet by stejně abeceda nestačila), ale většina velkosériových typů nosí na zádi nějaké řecké písmeno. Alpha mohla být s více než stovkou prodaných kusů považována za úspěch. Jednu si pořídil také spisovatel Ernest Hemingway.

I nástupci alphy přinášeli nová technická řešení. Například theta měla v roce 1913 jako první evropské auto elektrické osvětlení a startér, trikappa o osm let později první vidlicový osmiválec na světě a doslova revoluční lambda z roku 1921 samonosnou karoserii, nezávislé zavěšení přední nápravy a historicky první vidlicový čtyřválec. Mimochodem, otevřenou verzí lambdy jezdila i tehdejší filmová hvězda Greta Garbo. Dalším významným přínosem světovému motorismu se v roce 1937 stala aprilia se samonosnou karoserií, motorem z lehkých slitin či nezávislým zavěšením všech kol. Ihned ji proslavily vynikající jízdní vlastnosti a rychlost daná lehkostí a skvělou aerodynamikou karoserie. Aprilia se také stala posledním vozem navrženým Vincenzem Lanciem, který téhož roku ve věku pětapadesáti let zemřel na infarkt.

Vedení se ujal Vincenzův syn Gianni a úspěchy nezastavila ani válka. Po ní okouzlil svět dvoumístný spider s karoserií od Pininfariny, který dnes patří mezi nejcennější lancie, stejně jako luxusní flaminia představená v roce 1957. Prodloužený čtyřdveřový kabriolet vozil italského prezidenta, další verze pak třeba herce Marcella Mastroianniho, Brigitte Bardot nebo Sophii Loren. Do šedesátých let Lancia vstoupila modelem Flavia, prvním italským autem s pohonem předních kol. Protipólem drahé flaminie se v roce 1963 stala fulvia, menší model s obrovskými úspěchy v závodech.

Nezávislá automobilka Lancia však záhy paradoxně doplatila na svoji nejlepší vlastnost, lpění na nejvyšší kvalitě. Nákladná, téměř ruční výroba nestačila tempu dravé konkurence. Když přišel koncern Fiat v roce 1969 s nabídkou na odkoupení krachující Lancie, nebylo na výběr. Naštěstí byl Fiat dost prozíravý a nechal jí jistou svobodu. Znovuzrozená jména Beta a Gamma byla synonymy moderní techniky, Lancia Trevi se stala prvním sériovým vozem s elektronicky řízeným vstřikováním a homologační speciál Stratos fascinoval nejen futuristickou karoserií, ale i jízdními vlastnostmi díky uprostřed uloženému motoru z Ferrari Dino.

V osmdesátých letech se vozy značky Lancia v rámci úsporných opatření staly jen luxusnějšími převlečenými fiaty. I přesto, že její sportovní divize touto dobou kralovala světovým rallye. Na rozvoj Lancie nebyly peníze, a tak i dnes nabízí již poněkud zastaralé modely. S výjimkou nové delty, která právě přichází na první evropské trhy. Právě ta by měla stagnující značku zachránit. Držme Lancii palce, v automobilové historii jí patří hrdé místo.

Foto: Lancia, Karel Šanda