BMW 125i Cabrio: není šest příliš?

Možná je to módou, možná jen euroamerická civilizace neví, co s penězi. Kabriolety jsou každopádně v kurzu. A mnichovská automobilka toho hodlá maximálně využít.

Tenhle bavorák není zrovna peříčko. S hmotností 1,6 tuny je o víc než metrák těžší než kupé jedničkové řady, jehož konstrukce mu posloužila za základ. K ní přibyly nějaké ty výztuže kvůli bezpečnosti a také kvůli tomu, aby otevřený kabriolet na každém hrbolu nevrzal jako pominutý. Kromě toho je na rozdíl od kupé vybaven řadovým šestiválcem o výkonu 218 koní. Měl by snad právě tento motor být důvodem, abyste věnovali kabrioletu BMW pozornost?

ČTĚTE TAKÉ: BMW 135i Coupé - distingovaný chuligán

BMW řady 1 má za sebou čtyřletou cestu od pětidveřového hatchbacku až k dosud poslední verzi cabrio. Otevřená střecha je logickým vyústěním řady, jelikož podobný vůz v koncernu nenajdete. BMW 3 má totiž v nové generaci kabrioletu místo plátěné střechy skládací plechovou.

Zajímavě vyznívá konfrontace s minulostí. Navzdory úvodní poznámce o nadměrné hmotnosti na tom není 125i zdaleka tak tragicky. Zmíněný výkon postačuje k akceleraci na stovku za 6,8 vteřiny, a tu nezvládal ani o třináct koní silnější kabriolet 330Ci minulé generace. Spolu s pohonem zadních kol a kompaktními tvary by mělo být o zábavu za volantem postaráno.

Toto auto vás na silnici nejspíš nezklame. Jeho řízení je obratné, řazení šestistupňového manuálu velice přesné, podvozek vyvážený a odezva šestiválce na plyn okamžitá. Kabriolet jedničkové řady patří k těm nejlepším ve své kategorii. Nezklame vás však, jen pokud jste neřídili kupé. To je mnohem přímočařejší, „syrovější" a díky nižší hmotnosti ostřejší v reakcích.

Na co jsou v BMW u nového kabrioletu opravdu pyšní, je jeho plátěná střecha. Jakmile stisknete tlačítko umístěné na středové konzoli těsně pod CD přehrávačem, trvá jí dvaadvacet sekund, než zapluje do auta za zadními sedačkami. Čas to není v porovnání s ostatními soupeři závratný (Audi A3 to umí za devět vteřin), alespoň však nemusíte zastavovat, protože elektromotorky pracují i v autě jedoucím do čtyřiceti kilometrů v hodině.

Lepší než čas jsou parametry střechy z hlediska izolace kabiny. Při rychlejší jízdě sice zaznamenáte aerodynamický hluk výrazněji než v kupé, nikdy ale nedosáhne takové úrovně, aby obtěžoval. Automobilka navíc slibuje, že střecha výborně tepelně izoluje, takže celoroční používání auta by nemělo být chimérou.

Kabriolet od BMW k tomu nabízí i relativní praktičnost. Do zavazadlového prostoru se vejde 260 litrů nákladu, a když je střecha nahoře, dokonce ještě o 45 litrů více. Zadní sedačky dobře poslouží i dospělým, jenom cestování nesmí být delší než nějakých padesát kilometrů.

BMW 125i má kromě toho solidní výbavu. V základu je přehrávač kompaktních disků, manuální klimatizace a vhod přijde také pětiletá záruka. Co se týče příplatků, očekávejte tradiční přístup BMW: buď můžete mít své vyvolené prvky za relativně snesitelnou cenu v paketu spolu s těmi, které nepotřebujete, anebo za jednotlivosti zaplatíte vysokou cenu. Jako třeba za držák nápojů jedenáct set korun.

Nejspíš teď budu pro spoustu lidí za kacíře, jenže nedá mi to. Když už si pořizovat kabriolet jedničkové řady, vychází mi nejlépe verze s dvoulitrovým turbodieselem 120d. Přijdete sice o zajímavý zvuk šestiválce a kvůli charakteristickému pachu spálené nafty je lepší necouvat s otevřenou střechou, ale to jsou veškeré zápory.

Kabriolet v dieselové verzi s výkonem 177 koní disponuje podobnými schopnostmi při zrychlování na obyčejných silnicích. Pokud jde o pružnou akceleraci z 80 na 120 km/h, na jakýkoli zařazený stupeň je dokonce rychlejší než 125i, třiapadesátilitrová nádrž vám vystačí na tisíc kilometrů a na standardních šestnáctipalcových kolech je auto pohodlnější. A stojí téměř o sto tisíc korun méně.

Foto: BMW