BMW 130i: malé, ale schopné

Jeden z nejlepších současných šestiválců, manuální převodovka a pohon zadních kol. To vše v kompaktním autě. Nejmenší BMW se špičkovým motorem předvádí svůj skutečný potenciál...

BMW řady 1 má jiné poslání než se stát prestižnějším konkurentem automobilů nižší střední třídy. Je to plnohodnotný "bavorák", nabízející typické vlastnosti vozů této značky v kompaktnějším a dostupnějším balení včetně optimálního rozložení vah a pohonu zadních kol. Ovšem za cenu jedné nevýhody: je v něm opravdu málo místa, za vyšší řidiče se vejdou jen děti.

Pro klientelu hledající velmi rychlý kompakt jsou však parametry týkající se prostornosti druhořadé. Pro ně má nejsilnější BMW řady 1 připravena jiná lákadla. Tím hlavním je řadový šestiválcový třílitr z lehké hořčíkové slitiny. Jde o současnou technologickou špičku, vybavenou proměnným časováním ventilů Double VANOS a dalšími lahůdkami. Je to stejný motor, jaký se montuje do většího BMW 330i, ale o sedm koní (5 kW) silnější. Výsledný výkon má hodnotu 265 koní (195 kW). Jeho zvýšením chtělo BMW nejspíše zdůraznit rozdíl mezi modely 130i a 330i, které jsou cenově blíže, než by se čekalo.

Změn je více. Motor se díky jinému nastavení řídicí jednotky chová "ostřeji" a jeho výfuk je hlasitější. Na rozdíl od řady 3 není řidič v kabině 130i od vnějšku tak izolován a více se cítí součástí děje. Zvuk třílitru je jedním slovem fantastický. Z hlubokého barytonu se s narůstajícími otáčkami mění v naléhavé vytí připomínající závodní agregáty. Motor dává svůj potenciál náležitě najevo. Stačí přidat více plynu v prudší zatáčce a záď vozu zneklidní. Je ohromně pružný, od nějakých patnácti set začne plynule podávat výkon a omezovač ho zarazí až po sedmi tisících.

S motorem je dokonale sladěna přesná šestistupňová převodovka se správným odporem. Ostatně všechny ovládací prvky mají optimálně vyváženou odezvu. Pedály jsou tuhé právě tak, jak mají být, a na zemi ukotvený plyn je přímo "zrozený" pro přesné dávkování meziplynů. Precizní je i řízení, které se nemusí potýkat s pohonem předních kol, a proto je v této třídě výjimečně komunikativní. Brzdy jsou dostatečně dimenzované pro výkony tohoto splašeného kompaktu a jen tak se neunaví. Lze je přesně dávkovat.

Karoserie je ukázkově tuhá, špičkový podvozek s dlouhým rozvorem je za všech okolností (i při maximální rychlosti) stabilní. Kdo si chce užít přetáčivých smyků s vypnutou stabilizací, bude konsternován tím, jak se po rozhození zádě přenese výkon na vnitřní zadní kolo a vůz se rychle srovná. Samosvorný diferenciál se nenabízí. Že by si BMW nechávalo prostor pro extrémnější verzi s přídomkem M?

Zábava za volantem není vykoupena divokou spotřebou. Udávaná hodnota 6,6 litru je sice příliš optimistická, ale i reálných osm či devět litrů je vzhledem k výkonům vozu velmi příznivou hodnotou. Dokonce i při zběsilé jízdě se 130i dostane jen zřídka přes sedmnáct litrů na sto kilometrů.

Za každou legraci se však platí. Tahle stojí 1 006 900 korun, což je asi jen o sto tisíc méně, než za kolik se prodává větší a nesrovnatelně prostornější sedan 330i. Pravda, BMW 130i není dražší než jeho podobně výkonní konkurenti prestižních značek, ale jeho základní výbava je poměrně chudá a s jen o něco pomalejšími, zato výrazně levnějšími nejrychlejšími hatchbacky "konfekčních" značek se nedá srovnávat. Příplatkové prvky jsou drahé a lákavé, takže se cena může zvýšit i o několik set tisíc. Nicméně kdo do BMW 130i investuje, získá unikát mezi hatchbacky nižší střední třídy.

 BMW 130i versus konkurence

Foto: archiv