Cadillac CTS 3,6 V6 AWD: narušitel starých pořádků

Americký Cadillac se chce stát globální automobilkou. Druhá generace modelu CTS by měla vzít zákazníky populárnějším luxusním značkám. Stahují se nad Německem americká mračna?

Cadillac již nechce přihlížet, jak si drtivou většinu evropského trhu s luxusnějšími auty rozdělují značky Audi, BMW a Mercedes-Benz. Důležitý krok je na novém modelu CTS, který má být „globálním soupeřem". Nekonkurujícím jen domácím americkým sokům, ale v Evropě především Němcům. Vývoj novinky proto neprobíhal jen v zámoří, ale také na starém kontinentu.

Druhá generace CTS má se svým předchůdcem málo společného. Stačí se podívat dovnitř a hned je jasné, kolik se toho změnilo. Interiér již nepřipomíná levná korejská auta vylepšená obložením z pravého dřeva, ale vypadá originálně a honosně. Materiály jsou kvalitní, horní část palubní desky je obšita zdařilou imitací kůže a v noci interiér prosvětluje tlumené „ambientní" osvětlení optickými vlákny, které v této třídě dosud není běžné. Centrální displej navigace se po zapnutí efektně vysune vzhůru, jinak slouží jen jeho horní část. Bližší průzkum však odhalí, že na kvality německých interiérů cadillaku ještě trocha schází. Podivně tvarovaný věnec volantu se hůře drží, tenká vnitřní dveřní madla působí titěrně a ve zkoušeném vozu občas něco zavrzalo. Jedna dřevěná dýha navíc nepasovala.

V USA je Cadillac CTS navzdory svým vnějším rozměrům srovnáván spíše s o třídu menšími auty - tomu by se blížila také jeho prostornost. Na nohy je vzadu místa dostatek, ale delší pasažéři budou hlavou škrtat o strop. A kufr má objem srovnatelný spíše s vozy nižší střední třídy, navíc přístup do něj omezuje malé zadní víko.

Kvůli kufru si ale nikdo tento cadillac kupovat nebude. Hlavními lákadly mají být podařený originální design a také jízdní vlastnosti vyladěné na pověstné severní smyčce okruhu Nürburgring na úroveň prestižní německé konkurence. Vůz dokáže být velmi komfortní, ve vysokých rychlostech zůstává tichý a stabilní. Sebevědomě působí také při ostré jízdě zatáčkami, nejisté houpání známé z dřívějších amerických aut se nekoná.

Americkým BMW však novinka není. Na to měla zkoušená verze se šestiválcem 3,6 litru a pohonem všech kol moc vysokou hmotnost (téměř 1,8 tuny), kvůli níž působila těžkopádně. Do zatáček se s velkou vervou nechce ani přesnému, ale tupému řízení s dlouhým převodem. To však neznamená, že by byl CTS pomalý. Je rychlý, ale nepůsobí tak.

Zprvu neslyšný, jen tiše dunící moderní šestiválec s přímým vstřikováním a proměnným časováním ventilů má solidní výkon 311 koní/229 kW a ve vyšších otáčkách krásně dravý zvuk, který pocit rychlosti ještě umocňuje. Přitom se s ním dá jezdit za průměrných dvanáct litrů na sto kilometrů a při úsporné jízdě se lze dostat až pod desetilitrovou hranici. I s automatickou převodovkou, u verze s pohonem všech kol standardní. Převodovka umí řadit rychle a hladce, ale občas zmatkuje, zvláště při sportovním režimu.

Tyto nectnosti cadillaku mnoho zájemců odpustí při pohledu do ceníku. Velmi štědře vybavený CTS se základním šestiválcem 2,8 litru stojí 899 000 korun podobně jako o třídu menší luxusní auta. Cena vrcholné verze je již se svými hůře vybavenými soupeři srovnatelná. CTS je zatím nejlepším cadillakem, jehož kvality se blíží německým konkurentům. Na silnici se jim ještě zcela nevyrovná, ale zájemci o pohodlné originální auto s ním vedle nešlápnou.

ČTĚTE TAKÉ: Cadillac CTS Sport Wagon je na světě

Foto: Cadillac