Citroën C5 2,2 HDi: na německý způsob

Nový Citroën C5 se má stát zlomovým modelem této francouzské značky. Už nemá být jen originální, novátorský a pohodlný, jak je u Citroënu zvykem. Národní hrdost jde stranou, tento Francouz se chce stát tak trochu Němcem. Co se kvality týče...

Možná jste viděli televizní reklamu, kde s novým Citroënem C5 jezdí muž germánského vzezření a která končí sloganem zmiňujícím spojení francouzské elegance s německou precizností. Překvapivé? U hrdých Francouzů jistě ano, ale má to svoji logiku. Spousta lidí si na světě myslí, že nejlepší auta dělají Němci a něco na tom vskutku bude. Jejich vozy vítězí nejen v mnoha srovnávacích testech, ale také v různých statistikách spolehlivosti. Na rozdíl od francouzských aut, která jsou vyhledávána spíš pro jejich design a pohodlí. Citroën hodlá přidat i trochu té kvality.

JAK JE NA TOM KONKURENCE? Test Škody Superb 2,0 TDI CR

Zvenku ale nic německého nepoznáte. C5 je na první pohled jasný produkt Citroënu. Velmi pohledný a moderní, dokonce jde o jeden z mála automobilů poslední doby, který svým vzhledem dokáže zaujmout. Inspirace německými auty se projeví až uvnitř.

Tvary palubní desky jsou originální a připomínají slavné citroëny let minulých, mnohé se však změnilo. Největší inovací budiž volant s pevným středem, kolem kterého se otáčí samotný věnec. Díky tomuto řešení má být airbag stále v ideální pozici. Na volantu je však tak trochu „přetlačítkováno". Až tak, že bývá občas problém se ve všech těch ovladačích vyznat. Nepřehledné je také ovládání navigace panelem se snad stovkou titěrných tlačítek.

Tyto výtky ale s onou zmíněnou „německostí" nesouvisejí a jsou velmi individuálního rázu. K německé tradici se interiér hlásí spíš skvělým zpracováním a použitými kvalitními materiály, které slibují, že svůj hezký vzhled jen tak v průběhu času neztratí. Některé detaily dokonce vypadají jak z mnohem dražších aut. Třeba dveřní kapsy mají vlastní tlumené osvětlení, které se samo zapne, když do nich sáhnete. Povedly se také komfortní sedačky, u kterých lze nastavovat sklon spodní a horní části opěradla zvlášť. Jako v mnohem luxusnějších autech.

Nový Citroën C5 je ve všech směrech větší než jeho předchůdce, ale také nižší. Čemuž odpovídá jeho prostornost. Prodloužení vzdálenosti mezi přední a zadní nápravou o šest centimetrů nabízí uvnitř více místa pro posádku. Ve střední třídě jde o nadprůměrně prostorný automobil, jen vyšší pasažéři mohou mít na zadních sedadlech trochu těsno nad hlavou. Další velká změna vidět není. Dřívější liftback s velkými pátými dveřmi nahradil sedan. Jeho kufr svým objemem vyjádřeným v číslech nijak neohromí, ale protože má pravidelné tvary, vejde se toho do něj překvapivě dost.

Kvalita jízdy zůstala francouzská, nebo ještě přesněji citroënovská. Citroën C5 je pohodlný i s konvenčním pérováním, natožpak v dražších verzích s hydropneumatickým odpružením, které konstruktéři převzali z většího modelu C6. V této disciplíně nemá vůz ve své třídě konkurenci. I sled velkých hrbolů vyžehlí takovým způsobem, až si budete myslet, že ty díry před vámi byly jen optický klam. Aktivní pérování omezuje náklony při zatáčení, zrychlování a brždění, přesto C5 autem pro náročné řidiče, vychutnávající si ostré zatáčky, není. Ani ve sportovním režimu, kdy ztuhne, jeho reakce na změny směru o moc nadšenější nejsou.

Stabilita C5 nechybí, při pokusech o rychlou jízdu však začne být nedotáčivý a trochu nejistý, na čemž bude mít svůj podíl hydropneumatické pérování, tvořící mezi koly a karoserií jakýsi pomyslný polštář. Řízení má sice přesné, ale také lehké a jaksi odtažité. U komfortního auta to však nevadí. Naopak, mnoho příznivců francouzských vozů oceňuje právě lehkost jejich ovládání a přílišný cit v řízení nepotřebují. Znát je také vysoká hmotnost přesahující 1,7 tuny. Hlavní disciplínou tohoto auta ale jsou spíše dlouhé výlety. Po tisícikilometrové cestě do Paříže, na níž jsme tento vůz důkladně otestovali, jsme z citroënu vystoupili úplně odpočatí.

Možná i pro tento charakter se k C5 tak hodí naftové motory. Ty mají ostatně od výrobce prioritu, ze šestice nabízených motorů jsou jen dva benzínové, zato čtyři turbodiesely. Zkoušený vůz poháněl druhý nejsilnější čtyřválec 2,2 litru s výkonem 170 koní/125 kW, který je k dispozici jen s manuální převodovkou. Kdo chce automat, musí si pořídit slabší dvoulitr nebo šestiválec 2,7 litru. Kdo naopak raději řadí sám, mohl by být spokojen. Tento motor je velmi tichý, kultivovaný a přitom pružný. Jen má o trochu větší žízeň než podobně silná konkurence, průměrná spotřeba se při svižném řízení na německých dálnicích pohybovala spíše kolem osmi než udávaných šesti a půl litrů.

ČTĚTE TAKÉ: Test Citroënu C5 Tourer 2,0 HDi

Ve štědrosti výbavy však Citroën své německé konkurenty trumfne. Ta zůstala typicky francouzská. Již nejlevnější C5 s motorem 1,8 litru a se základní výbavou má sedm airbagů včetně řidičova kolenního, stabilizační systém, palubní počítač, automatickou klimatizaci, tempomat a další. Turbodiesel 2,2 litru se prodává pouze v nejvyšší výbavě Exclusive za necelých devět set tisíc, což mu trochu podráží nohy. Tato výbava však zahrnuje vymoženosti obvyklé spíše ve vyšších automobilových kategoriích. Spojení francouzského s německým dopadlo, zdá se, výtečně. Ačkoli kvalitu a spolehlivost ještě musí prověřit čas.

JAK JE NA TOM KONKURENCE? Testy soupeřů Citroënu C5 najdete zde

Foto: Citroën

Inzertní auto-moto server s ojetými vozy: Autobazar EU