Ford Focus Flexifuel: budeme jezdit na brambory?

Minimální náklady na přestavbu, maximální přizpůsobivost. Ford Focus FFV jezdí na biolíh, benzin nebo jejich směs.

Bioetanol je nejjednodušší náhradou benzinu. Vyrábí se z obilí, cukrovky, brambor, kukuřice... Při spalování vznikají mnohem nižší emise než u benzinových aut, například o sedmdesát procent méně oxidu uhličitého. Na rozdíl od úprav vozů na pohon zemním plynem nestojí přestavba na biolíh desetitisíce, minusem je vysoká cena lihu, kterého auto potřebuje více než benzinu.

Vozy spalující biolíh nejsou žádnou novinkou. Nejvíce jich jezdí v Brazílii, kde tvoří asi osmdesát procent vozového parku. V sedmdesátých letech se Brazilci chtěli zbavit ropné závislosti na USA a začali jezdit na alkohol. Pak se postupně vraceli k benzinu, ale jeho stoupající cena popularitu lihových aut vrátila. Většina Brazilců dnes jezdí na destilovanou cukrovou třtinu. V Evropě má prvenství Švédsko, tradičně ohleduplné k životnímu prostředí. Ford tam prodává bioetanolové focusy již od roku 2001 a Švédi kupují osmdesát procent celkové produkce. Auta na bioetanol tvoří čtyřicet procent švédského prodeje značky Ford. Dalším odbytištěm je od loňska Německo, začít dovážet by se "lihové" fordy měly do Velké Británie, Irska a Španělska.

Ve většině zemí se jezdí na palivo E85, což je směs skládající se z pětaosmdesáti procent biolihu a patnácti procent benzinu. Právě ze Švédska byl zastoupením Fordu dovezen zkoušený Focus FFV. Zkratka FFV znamená "flexi fuel vehicle" a napovídá o jeho flexibilním přístupu k palivu. Od benzinového focusu se nijak zásadně neliší. Líh je agresivnější než benzin, čemuž se přizpůsobil palivový systém vozu. FFV má odolnější ventily a ventilová sedla z tvrzené oceli, nové palivové vedení, čerpadlo a nádrž. Vůz je schopen spalovat jakoukoli směs biolihu a benzinu. Čidla v palivovém systému zjistí jejich poměr a podle něho se nastaví řídicí jednotka motoru, pracující s několika "mapami" pro různé směsi. Kdykoli je tak možné dotankovat líh či benzin, a když není líh k dispozici, jezdí se prostě na benzin. Není třeba učit se něco nového, FFV funguje jako každý jiný focus.

Jedna komplikace tu přece jenom je. Při teplotách pod minus patnáct stupňů Celsia se na biolíh špatně startuje. Proto má alkoholový focus v mřížce chladiče zásuvku na předehřátí motoru z elektrické sítě. Žádná přenosná baterie se pro tento účel zřejmě nevyrábí, výrobce ji přinejmenším nenabízí. V zimě tak lze nastartovat FFV jen v garáži vybavené zásuvkou; anebo je potřeba natáhnout z domu prodlužovací kabely.

Biolíh má vyšší oktanové číslo (105), takže při jeho spalování je auto výkonnější. Lépe zrychluje od nízkých otáček, je pružnější a rychleji reaguje na plynový pedál. Čtyřválcová osmnáctistovka Focusu FFV pak subjektivně působí jako "dvoulitr". Dalším rozdílem je lehce nasládlá vůně linoucí se z výfuku.

Vyšší výkony jsou ale vykoupeny nárůstem spotřeby. Přesné hodnoty výrobce neudává ani na švédských internetových stránkách. Omezuje se na tvrzení, že spotřeba bioetanolu může být až o 30 procent vyšší. Alkoholové choutky zkoušeného vozu se pohybovaly mezi devíti a dvanácti litry na sto kilometrů, ve městě a při rychlejší jízdě palubní počítač ukazoval hodnoty atakující patnáct litrů. Tím se dostáváme k největšímu problému rozšíření jinak slibné alternativy ropných paliv. Biolíh je v současnosti dražší než benzin.

Zkoušené auto bylo živeno etanolem, který Ford nakupuje po barelech u jedné domácí firmy. V ČR se biolíh vyrábí téměř v "laboratorních podmínkách", což se podepisuje na jeho ceně asi 34 korun za litr. Spolu s vyšší spotřebou to znamená asi o třetinu dražší provoz. Tím vzniká začarovaný kruh, který donedávna omezoval rozšíření aut spalujících zemní plyn. Začít vyrábět palivo E85 ve velkém a postavit čerpací stanici se nikomu nevyplatí. K rozšíření alkoholových aut je nutná podpora státu - ten by měl podpořit biolíh daňovou úlevou. Pak by se litr E85 dostal na nějakých čtyřiadvacet korun a stal se konkurenceschopným. Jeho cenu by dále snížila průmyslová výroba.

Samotný Focus FFV není drahý. V sousedním Německu jsou výrobcem podporované biolihové fordy jen o 300 euro dražší než jejich benzinové ekvivalenty. Podle tiskového mluvčího českého Fordu by u nás neměl příplatek za úpravu na lihový pohon přesáhnout patnáct tisíc korun. Již nyní si lze FFV nechat individuálně dovézt. Budoucnost lihových aut však leží v rukou státu. Pokud je nepodpoří, nevyplatí se. Byla by to škoda.

Foto: Karel Šanda