Ford Ranger 3,0 TDCi: stylová pila

Ve vyšperkované verzi Fordu Ranger zvané Wildtrak byste si neměli připadat jako řidič užitkového auta. Na první pohled totiž styl rozdává po korbách. Jenže dělá z něj pozlátko něco extra?

Poctivá terénní auta pomalu, ale jistě vymírají. Těch skutečně schopných zůstala jen hrstka. Nejen to: čím dál více slavných terénních legend neodolalo nástupu elektroniky. Až jim kdesi v poušti zkolabuje některá z desítek řídících jednotek nebo třeba pneumatický podvozek, potká je osud koster zvířat zkolených pouštní žízní. Takže na spočítání aut, která by v terénu dokázala jezdit bez hrozby kapitulace palubních systémů, pohodlně stačí prsty jedné ruky. Ještě že jsou tu terénní pick-upy. Dělníci, kteří musí vydržet nemožné.

Právě tento automobilový druh zůstal věrný klasickému receptu na „nesmrtelné" terénní auto. Jeho základními ingrediencemi jsou odolný žebřinový rám, tuhá zadní náprava odpružená listovými pery a klasické páky mechanicky ovládající přiřazování pohonu i redukce místo nějakých tlačítek. Podle něj je „uvařen" i Ford Ranger.

Vrcholná verze Wildtrak ale není jen nenáročným pracantem pro převoz dělníků do hůře přístupných míst. Lesníci a geodeti za jeho volantem poutají pozornost, jak to kdysi v lesích dokázal jen Arnold Schwarzenegger. Že by nová automobilová kategorie? Ani náhodou, jde pořád jen o vyšperkovaný Ranger.

Načančaný Wildtrak na sebe strhává pozornost efektními osmnáctipalcovými koly, elektricky ovládanými zpětnými zrcátky s blikači z dnes moderních světelných diod a spoustou chromovaných ozdob, u pick-upu neobvyklých a možná až nepřirozených. Náročnější zájemce chce tato verze zlákat také bohatou výbavou. Například sedačkami v kombinaci kůže a umělého semiše Alcantara s oranžovým prošitím, které lemuje také koberce, užitečnými parkovacími čidly a světě div se - sportovními pedály z hliníku.

Pouze o parádě však Wildtrak naštěstí není. Nejluxusnější Ranger dostal do vínku také nejsilnější motor, o půl litru větší třílitrový turbodieselový čtyřválec. Ten je s výkonem 156 koní o pouhých 13 koní silnější než původní dvouapůllitr, zato přidaných 50 Nm je znát citelněji. Síla třílitru nechybí, a když budete chtít, můžete s ním klidně tahat třítunové přívěsy. A to ještě nepřišla řeč na redukci, se kterou se Ranger Wildtrak hrdinně probourá takřka jakýmkoliv terénem, nebo krokem sešplhá nejstrmější kopce. Na zimu jen těžko najdete schopnější auto.

V terénu tento Ford Ranger ukazuje své největší přednosti. Dobrým vodítkem budiž trojice přístrojů nad středovým panelem, referující o náklonech vozu. Pokud nemáte zkušenosti s jízdou v těžším terénu, dříve vám povolí nervy, než se dostanete na limity auta. Ranger vyjede svah o sklonu 45 stupňů, vydrží boční náklon 49 stupňů a projede brod hluboký tři čtvrtě metru jako nic. A to i bez uzávěrky diferenciálu, kterou v něm supluje jen diferenciál se zvýšenou svorností.

Za tyto schopnosti Rangeru Wildtrak odpustíte archaické chování na silnici, pro schopná a odolná terénní auta typické. Už nastartování auta provází hlasitý rachot turbodieselu, který se však po zahřátí zklidní na přijatelnou úroveň. Spíše potěší zátahem od nízkých otáček i ochotou vytáčet se do těch vyšších. A onen pocit z poctivé mechaniky provází celou jízdu tímto autem.

Řazení dlouhou pákou pětistupňové převodovky vyžaduje trochu síly, ale za ní se skříň odmění na poměry mezi pick-upy neobvyklou přesností. Také řízení vyžaduje rychlé ruce, jeho dlouhý převod vás donutí ručkovat na volantu ve chvílích, kdy byste v běžném autě nemuseli. A to budete potřebovat, pokud v ostré zatáčce projížděné pomalou rychlostí nebo na sněhu neuváženě přidáte plyn a poháněná zadní náprava vás pošle do driftu, zvláště pokud není zatížená. Není to nic tragického už jen pro to, že kdo se bojí přetáčivých smyků, může si další poctivou mechanickou pákou zapnout pohon všech kol.

Celkem vzato, Ranger není hrubián. Jeho podvozek s nezávisle zavěšenou přední nápravou je stabilní a na poměry mezi pick-upy dokáže vcelku obstojně tlumit nerovnosti, samozřejmě s výjimkou těch krátkých příčných - to je klasická daň za odolnou tuhou zadní nápravu. Komfort kompromisních SUV od něj však nečekejte.

ČTĚTE TAKÉ: Test GAZ 69

Ač se Wildtrak snaží tvářit jako něco extra, stále je především odolným pick-upem. Přestože má docela pěkný a bohatě vybavený interiér, do něhož se i bez možnosti podélného posuvu volantu posadí snad každý řidič. Šílená vytahovací páka ruční brzdy u řidičova pravého kolena ale prozradí jeho kořeny a také příbuznost s Mazdou BT-50. Civilní zaměření wildtraku dokládá také možnost pořídit si ho jen s pětimístnou kabinou Double Cab, do které se vcelku pohodlně vměstná pět lidí. Dalším lákadlem budiž uzamykatelná roleta korby, kterou Ford k levnějším verzím nenabízí. A když si objednáte pevnou skříňovou nástavbu, z pick-upu se stane auto podobné těm terénním.

ČTĚTE TAKÉ: Test Toyoty Land Cruiser V8 4,5 D-4D

Co za to? Wildtrak stojí o šedesát tisíc více než nejvybavenější Ranger XLT, což se vzhledem k jeho luxusnější výbavě a většímu motoru jeví jako docela rozumná investice. Za podobné peníze tak schopné a vybavené auto neseženete. Je náročnější na ovládání, hůře se s ním parkuje, komfortní zrovna není a rychlý také moc ne. Jenže hodně vydrží. Pozlátko verze Wildtrak z Fordu Ranger konkurenta luxusnějších terénních aut neudělá, ale komu se líbí, tomu jej nebudeme vymlouvat. Už proto, že jde o jedno z mála poctivých terénních aut.

Foto: Ford

Inzertní auto-moto server s ojetými vozy: Autobazar EU