Hyundai i10 1,1i: cesta do města

Městské mini korejské značky se dokáže otočit na pětníku, vystačí si s trochou benzinu a je za pakatel. Že by nový lídr třídy?

Hyundai i10 se pouští do segmentu, kam patří Chevrolet Spark, Fiat Panda, Renault Twingo či trojice miniaut z Kolína. A s Kiou Picanto je dokonce vzdáleně příbuzný. Přestože pocházejí ze stejného koncernu, i10 vznikla na modernější platformě a s Picantem má společnou pouze benzinovou jedenáctistovku. A ta je navíc nejslabším článkem auta.

JAK JE NA TOM KONKURENCE? Test Suzuki Splash 1,2

Dokud se pohybujete v ulicích, projev čtyřválce o výkonu 66 koní neruší. Klidně si přede asi metr a půl před vámi a nechá vás poslouchat na poměry kvalitní autorádio se čtyřmi reproduktory. Potom ovšem zavítáte mimo město a rozhodnete se přidat, za což sklidíte dvojnásobný trest. Jednak se od 60 km/h s tímto autem počítá zrychlení na dny, jednak při 130 km/h na dálnici zaplní kabinu otravné hučení.

Pozitivem motoru je jeho přijatelná spotřeba, kterou lze snadno udržet na 5,5 litru na sto kilometrů, a také to, že všude jinde odvádí dobrou službu. Navíc pouze k této jedenáctistovce si můžete dokoupit automat (za 25 tisíc), což u ostatních městských mini není vůbec běžné. Jestliže ale dokážete řadit sami, nejjednodušším řešením je o dvanáct koní silnější dvanáctistovka za příplatek pět tisíc.

JAK JE NA TOM KONKURENCE? Test Fiatu 500 1,4 16V

Více špatného se o Hyundai i10 napsat nedá. V ostatních ohledech jde totiž o pozoruhodné autíčko, které svoje úkoly plní nadmíru dobře. V interiéru zaujme hlavně schopnost konstruktérů pracovat s prostorem. Kabině vévodí středová část palubní desky s přehledně ovladatelným autorádiem, na niž navazuje řadicí páka posunutá blízko k volantu (ta občas řidiče vyšší postavy tlačí do pravé nohy). Navzdory malým vnějším rozměrům poskytuje vůz místo až pro čtyři dospělé, byť na dlouhé cestování to není. Každopádně ale zbude ještě dost prostoru na to, aby se za zadní sedačky vešlo 225 litrů nákladu. Sklopením sedadel se lze dostat až na 910 litrů, což představuje jednu z nejvyšších hodnot v segmentu. Sklápění by ovšem mohlo být chytřejší - lépe to umí třeba Renault Twingo.

Páka pětistupňové manuální převodovky je díky svému umístění pěkně po ruce, ještě lépe se s ní však řadí. Jednotlivé stupně zapadají precizně, navíc v řazení cítíte i náznak kovového tření, jenž potvrzuje, že máte co do činění s kvalitní mechanikou.

Podobně se můžete spolehnout na volant. Řízení s elektrickým posilovačem umožňuje ve městě výborné manévrování, takže se auto dokáže otočit na místě o průměru 9,2 metru, je zároveň dostatečně přesné a se třemi otáčkami volantu od dorazu k dorazu celkem rychle reaguje. A kromě toho má Hyundai i10 jako jediné auto v segmentu kotoučové brzdy na všech kolech, takže zastavování mu nečiní nejmenší potíže.

JAK JE NA TOM KONKURENCE? Test Smartu ForTwo Coupé mhd

Na silnici dokáže tento model nejvíce potěšit kvalitou jízdy. Podvozek se na tak malé auto obdivuhodně vyrovnává s nerovnostmi, ať už jde o ostré zlomy či táhlé prohlubně. Stabilitě kromě dobrého odpružení pomáhají kola umístěná v rozích karoserie. Při ostrém zatočení se dokáže vůz až na výjimky vyvarovat náklonů a v zatáčkách ho charakterizuje vyvážené a předvídatelné chování. Velmi příjemné je proto řídit hyundai nejen ve městě, ale i na zapadlých silničkách třetí třídy.

ČTĚTE TAKÉ: Test Hyundai i30 CW 1,6 CRDi

Hyundai i10 představuje hlavního vyslance značky pro město, a to značně silného v kramflecích. Když si prohlédnete výbavu, jenom vás v tom utvrdí. Jedenáctistovka v nejvyšší verzi Style nabízí čtyři airbagy, elektricky ovládaná zrcátka i okna, manuální klimatizaci či zmíněné rádio přehrávající také soubory MP3, to vše za 240 tisíc korun. A nejde o to, že se jedná o jedno z nejlepších aut v segmentu: jde o to, že jste ještě ani nezačali smlouvat.

Foto: Hyundai Motor

Inzertní auto-moto server s ojetými vozy: Autobazar EU