Straší konkurenci
Kia Sportage má novou tvář a je na ni veselejší pohled

Korejská automobilka Kia si na nezájem klientů o současnou řadu svých modelů stěžovat nemůže. Vypadají dobře, jezdí stejně tak, cenově jsou vcelku příznivé. Konkurenci tak dělají na čele nepříjemné vrásky. Týká se to především vozu Kia Sportage.

Ty tam jsou doby, kdy se na vozech projevoval korejský rukopis. V automobilce přišli na to, že poevropštění znamená také lepší image - tudíž i více zákazníků. A tak vývojové oddělení v Německu dostalo za úkol přizpůsobit vzhled nárokům starého kontinentu. Což se v případě modelu Sportage (ale i jiných) povedlo hojnou měrou. Vůz získal na přitažlivosti exteriéru, vypadá hravěji a usměvavěji než komisní Toyota RAV4 nebo funkcionalistický VW Tiguan. Totéž se sice nedá říci i o interiéru, na něm už jsou stopy německého rodiště znát daleko více ve stylu "všechno musí mít účel, žádné zbytečnosti". Nicméně mimo kritiku jsou například sedadla, jejich ergonometrie je výborná a neunaví záda ani při delším putování. Ani na nedostatek prostoru si nemohou cestující stěžovat, ať už sedí vpředu nebo vzadu, jejich údy jsou mimo nebezpečí tísně. V tiguanu jsou na tom o zlomek hůře, ale skutečně jen o zlomek, ovšem zase mají nad hlavou o pět centimetrů více...

Sportgage patří mezi sportovně užitkové automobily, takže kdo má rád vyšší posaz, a tím pádem větší nadhled nad silnicí, bude spokojen. Zavazadlový prostor je na úrovni, "ravka" značky Toyota jeho velikosti zdaleka nedosahuje (465 litrů versus 410 litrů), navíc po úpravě sedadel vznikne ve sportage místo na 1353 litrů zavazadel či nákladu. VW Tiguan je však v tomto směru velkorysejší, naloží až 1510 objemových litrů.

Dvoulitrový vznětový motor o výkonu 182 koní je nejsilnější verzí pohonné jednotky v tomto modelu a se čtyřkolkou dovede pořádně zahýbat. Rozjezd je sice poněkud těžkopádnější, jako když sprinter zaspí ve startovních blocích, ale s přibývajícími otáčkami narůstá i dynamika. Na srovnávané konkurenty sice nestačí, na svižný provoz však ano. Snaha jet s nasazením se samozřejmě projeví na spotřebě, průměr 7,1 litru nafty na stovku kilometrů, jak udává výrobce, může platit pro klidnou a plynulou jízdu, občasné přidání plynu ji ovšem žene nahoru. Při testování jsme se vyšplhali až o litr výše, a to jsme od vozu nepožadovali žádné mimořádné výkony.

Dvoulitr pracoval vstřícně, pouze ve vyšších rychlostech se ozýval trochu hlasitěji, se šestistupňovou automatickou převodovkou spolupracoval bezchybně, takže nebylo ani nutno přepnout do manuálního ovládání. Jedině při dojezdech na křižovatku a brzdění motorem jsme přepínali na ruční řazení. Dovede i rychle vyrazit, když je třeba se využít mezeru k zařazení do šňůry vozidel, včas si podřazuje při předjíždění, zkrátka a dobře funguje na jedničku.

Jako správné SUV je i Kia Sportage připravena vyrazit do lehčího terénu, a tomu je přizpůsoben i podvozek. V Česku lze lehký terén nalézt i na silnicích první třídy, takový je stav vozovek, takže zkouška byla důkladná. A podvozek ji zvládl s jistotou a bez problémů. Nerovnosti se nepronikají do kabiny výrazně, což dělá cestování příjemným. Ve vyšších rychlostech se sice projevuje nedotáčivost, ale nic takového, co by ohrožovalo bezpečnost jízdy.

Kia Sportage o zákazníky nouzi nemá. Je to pochopitelné, neboť za velmi přijatelnou cenu toho nabízí opravdu hodně. Kromě slušné základní výbavy a dobrých jízdních vlastností také pohodlné cestování a bezpečnost na úrovni pět hvězdiček. Navíc sedmiletou záruku, po níž mohou konkurenti jen závistivě koukat.

Srovnání parametrů