Mazda 3 MPS: diskrétní zbraň

Dvě stě šedesát koní, zrychlení na stovku za 6,1 sekundy a maximální rychlost omezená na 250 km/h. Mazda 3 MPS je bezpochyby nejrychlejší ve své kategorii. Ale čísla nejsou vše...

Nejrychlejší mazda by na tuningovém srazu příliš pozornosti nevzbudila. Je totiž nenápadná. Dokonce si ji lze lehko splést s běžnými verzemi japonského vozu. Od slabších sourozenců se liší jen osmnáctipalcovými koly, masivnějšími nárazníky, zádí vylepšenou střešním spoilerem, obří koncovkou výfuku a imitací difuzoru na zadním nárazníku. Tuto část vozu uvidí ostatní motoristé nejčastěji. V hatch­backu nižší střední třídy se totiž objevil motor z donedávna nejrychlejšího modelu značky 6 MPS, čtyřválec 2,3 litru s přímým vstřikováním benzinu dopovaný turbo­dmychadlem. I zde má výkon 260 koní/191 kW, v této kategorii bezkonkurenční.

Ohromí i pružnost motoru. Již od dvou a půl tisíc otáček silně zatahuje, maximální točivý moment 380 Nm přichází už ve třech tisících. Motor spřažený s přesnou šestistupňovou převodovkou nemá výkonovou špičku, zato vyniká minimální prodlevou turbodmychadla a lineárním zátahem. Vůz proto až nebezpečně maskuje zrychlení a na dálnici se rychle dostane k maximu nastavenému na 250 km/h. Akcelerace není doprovázena nijak dramatickým zvukovým doprovodem, čtyřválec si vystačí s bručením a svistem turbodmychadla.

Vůz nemá na rozdíl od většího modelu 6 MPS pohon všech kol, celý výkon tedy musí přenést na silnici pouze ta přední. Díky diferenciálu se zvýšenou svorností si s ním docela dobře poradí. Při zrychlení v zatáčkách se volant snaží vrátit do roviny s menší razancí, než by se u vozu s takovým výkonem na předních kolech očekávalo. Mazda udělala vše pro to, aby se této nectnosti silných aut s pohonem předních kol vyhnula. I za cenu obětování citu v řízení, které je sice přesné a dobře vyvážené, ale na sportovní hatchback poněkud nekomunikativní. Naopak až příliš se projevuje tvrdý podvozek. Ne že by odskakoval od vozovky, v zatáčkách sedí výtečně, ale není schopen utlumit rány od ostřejších nerovností a při rychlé jízdě na horší silnici začne být vůz hlučný.

Na krizové situace jsou připraveny dobré brzdy a standardní stabilizační systém. Zásoba síly pod pravým chodidlem láká. Málokdo se s tak rychlým vozem udrží na uzdě, takže reálná spotřeba se pohybuje spíše nad 12 l/100 km, udávaných sedm a půl litru mimo město je utopií. Motor vyžaduje dražší benzin s 98 oktany.

Vyšší provozní náklady vyrovná rozumná cena. Není nižší než u konkurence, zato zahrnuje kompletní výbavu, za niž se jinde připlácí. Jedna věc, pro mnohé nadšence do sportovní jízdy důležitá, však Mazdě 3 MPS přece jen chybí: pekelně rychlý stroj totiž nevtáhne řidiče do děje tak jako třeba pomalejší roadster Mazda MX-5.

Foto: ARCHIV, Karel Šanda