Opel Corsa 1,3 CDTi: proč je autem roku?

Mezi malá auta nepřináší nic převratného, není nejprostornější ani nejlevnější. Tak co je na Opelu Corsa tak dobrého, že získal i titul Auto roku?

Ne že by měla výhra v české soutěži „Auto roku 2007“ nějakou zvláštní důležitost; nicméně je to poprvé, co vůz cizí značky sebral vítězství novince domácího výrobce Škoda. A to je ve specifických poměrech této soutěže velký úspěch.

Již čtvrtá generace německého vozu Opel Corsa patří s téměř čtyřmetrovou délkou (bez milimetru) mezi největší vozy v třídě malých aut. Výsledek nedávné spolupráce koncernů GM a Fiat stojí na stejné platformě jako „Ital“ Fiat Grande Punto, se kterým má společný rozvor a nadprůměrně prostorný interiér. Příbuznost s puntem však majitel corsy nepozná. Liší se zcela jinými karoseriemi i interiéry. Uvnitř se corsa zlepšila takřka skokově. Zpracování i materiály jsou kvalitní, vůz má dobré sedačky, každý řidič si za volantem vše optimálně seřídí a odkládacích prostor je dostatek.

Zadní sedadla mají nastavitelný sklon opěradel, což je mezi malými auty rarita. Další neobvyklostí je dvojité dno kufru, které v horní poloze utvoří rovnou plochu se sklopenými zadními opěradly. Přesto si několik věcí mohli návrháři odpustit. Na po­hled efektní protažení světlého středového panelu se odráží v předním skle, ovladač světlometů má příliš miniaturní tlačítka zapínání mlhovek a nové elektronické blikače sice fungují lépe než ve větších opelech, ale stále působí nepřirozeně a jsou zbytečné. Naopak chybí teploměr chladicí kapaliny (na studený motor neupozorní ani kontrolka) a jakýkoli držák na tašky v zavazadelníku či interiéru.

Poměrně komfortní podvozek corsy umí dobře pohlcovat nerovnosti, ale ne za cenu nejistoty při rychlejší jízdě. Díky dlouhému rozvoru je stabilní i ve vysokých rychlostech, což malá auta nebývají. Vůz překvapí také svou mrštností a dobrými brzdami. Škoda že komunikaci s ním kazí synteticky působící řízení s elektrickým posilovačem. Volant jde příliš zlehka a v zatáčkách občas nepřirozeně tuhne. U malého auta však není uspokojení náročných řidičů tak důležité, zvláště ve verzi s nejlevnějším naftovým motorem.

Třináctistovka, původem od Fiatu, má výkon 75 koní/55 kW a točivý moment 170 Nm. Čtyřválec je nejen kultivovaný, ale v corse i výborně odhlučněný. Lze ho vytáčet až do pěti tisíc otáček, nemá to však smysl, nejlépe táhne ve středních otáčkách. Velké výkony od něj čekat nelze, nárokům svých majitelů však postačí. Potěší je nízkou sazbou povinného ručení a rozumnými stravovacími nároky. Průměrná spotřeba se pohybuje mezi pěti a šesti litry, mimo město se dá jezdit za čtyři a půl litru. Se základním dieselem je spřažena přesná, ale pouze pětistupňová převodovka.

Nejlevnější třídveřová corsa poháněná benzinovým tříválcem 1,0 litru stojí bez stokoruny čtvrt milionu, diesely začínají na 316 900 Kč. Vybírat lze ze sportovnější tří­dveřové nebo praktičtější pětidveřové karoserie, tří benzinových a dvou naftových motorů. Výbava i ceny modelů odpovídají zvyklostem v této kategorii, na rozdíl od katalogu příplatkové výbavy. Ten obsahuje položky jako vyhřívaný volant, nezávislé topení nebo ze zadního nárazníku výsuvný držák na jízdní kola. Tyto inovace jsou originální, ale ne převratné. Stejně jako celý Opel Corsa. Není nejprostornější, nejlevnější a není ani malým autem, které by nejvíce uspokojilo náročné řidiče. Tak proč má v současných anketách tak dobré výsledky? Úspěch tkví v ucelenosti. Je asi nejvyváženějším současným malým autem.

Opel Corsa 1,3 CDTi versus konkurence