Bezpečnost především
V každém autě je díky pásům kousek volva

Usadit se, přetáhnout přes rameno a hrudník pás, zapnout ho. Pak teprve nastartovat a vyjet. Jednoduchý recept, jak na silnici podstatně zvýšit svou naději na přežití při případné havárii. Odhaduje se, že bezpečnostní pás má na kontě už více než milion zachráněných životů.

Podle některých pramenů se už v roce 1902 Walter C. Baker z Clevelandu při svém pokusu o překonání rychlostního rekordu elektromobilu připoutal k sedadlu obyčejným koženým páskem. V rychlosti asi 125 km/h nezvládl řízení a vůz se rozhodl hrát hru „panna-orel". Skončil v přemetech, řidič však nehodu přežil. Asi první praktické využití pozdější nezbytné výbavy automobilu.

V roce 1903 sestrojil Luis Renault pětibodový bezpečnostní pás. O deset let později byl bezpečnostní pás poprvé využitý v letadle.

Ve třicátých letech minulého století se bezpečnostní pás usadil v letecké dopravě, do sériové výroby automobilů mu to trvalo až do roku 1949, kdy ho dnes již zaniklá a zapomenutá americká automobilka Nash montovala na přední sedadla svého modelu Ambasador. Byly to ovšem pásy převzaté z letadel, takže pouze dvoubodové kolem pasu cestujících.

V padesátých letech zkoušela automobilka Volvo několik systémů, které měly zmírnit následky nárazu těla na součásti interiéru. Patřil mezi ně teleskopický sloupek řízení, vycpaná a měkká palubní deska a také diagonální bezpečnostní pás, který vedl úhlopříčně přes horní část těla. Stále ještě dvoubodový. A přezka pásu byla umístěna ve výšce hrudního koše cestujícího, takže v mnoha případech způsobila poranění měkkých tělesných orgánů, místo aby je chránila.

Bohlinův tříbodový pás

Švédský letecký inženýr Nils Bohlin se narodil v roce 1920 a ve dvaadvaceti nastoupil do společnosti Svenska Aeroplan Aktienbolaget (SAAB). V polovině padesátých let byl pověřen vývojem vystřelovacích sedaček a dalších systémů pro bezpečnost pilotů. V roce 1958 nastoupil jako bezpečnostní konstruktér v automobilce Volvo a přinesl s sebou svůj patentovaný vynález - tříbodový bezpečnostní pás. Mimochodem německý patentový registr jej zařadil mezi osm patentů s největším významem pro lidstvo za sto let (1885-1985) a Bohlinovo jméno poslal do společnosti mužů, jako jsou Benz, Edison nebo Diesel. A další zvláštností bylo, že patent dostal statut volný, takže ho mohl využívat kdokoliv.

Pás tvořily dvě části - bederní vedená přes klín cestujícího a diagonální vedená přes trup. Pás se upevňoval do kotevního bodu vedle sedadla. Geometrie pásu tak tvořila písmeno „V", jehož špička mířila dolů směrem k podlaze. Díky své konstrukci zůstal na svém místě a neposouval se ani při zatížení. To je hlavní rozdíl od konkurenční konstrukce tříbodového pásu ve tvaru písmene „Y".

Novinka se objevila v roce 1959 ve vozech Volvo Amazon a PV544, ale příliš nadšení nevzbudila. Pás nebyl samonavíjecí, jak jsme dneska zvyklí, takže často zůstával skřípnutý ve dveřích. A taky se musel vždy upravovat podle postavy řidiče.

V roce 1963 byl tříbodový bezpečnostní pás představen v USA a na dalších trzích. Už předtím řada nárazových testů s vozidly vybavenými různými typy bezpečnostních pásů ukázala, že právě on cestujícím poskytuje nejlepší úroveň ochrany. Ale veřejnost stále ještě váhala a pásy nechtěla brát na vědomí.

Svět se probudil

Uběhly čtyři roky a na americké konferenci o bezpečnosti v dopravě představitelé Volva vytáhli trumf v podobě  "28,000 Accident Report" (Zpráva o 28 tisících nehodách). Analýza byla založena na datech o všech nehodách vozů Volvo ve Švédsku za dobu jednoho roku a vyplývalo z ní, že bezpečnostní pás zachránil životy (těžko statisticky vyjádřit, kolik jich bylo) a že počet zranění se snížil o 50-60 procent.

Obavy, že pásy jsou nebezpečné a mohou i zranit, žádná studie nepotvrdila. Stejně tak nepotvrdila, že by škodily těhotným ženám.

Svět si promnul oči a nový bezpečnostní prvek vzal na vědomí. A tak se do každého nového auta dostal jeho prostřednictvím kousek volva.

První zemí, kde bylo používání bezpečnostního pásu povinné, se stala Austrálie. V Československu byla stejná povinnost zavedena pro přední sedadla a jízdu mimo obec od roku 1967 a před pětatřiceti lety byla rozšířena na všechna sedadla.

V současnosti je v Česku za jízdu bez připoutání bloková pokuta do dvou tisíc korun a další sankcí je připsání dvou trestných bodů...