Od narození Josefa Gočára uplynulo 130 let

Staroměstskou radnici chtěl změnit v kubistický mrakodrap. Z Hradce Králové udělal "salon republiky". Jeho stavby si pohrávaly s lomenými a obloukovými tvary a jejich kuriózní křivky poutaly i pohoršovaly.

Josef Gočár, jeden z nejosobitějších tvůrců české moderní architektury, proslul skvostnými kubistickými a funkcionalistickými díly. Dnes je to 130 let, co se narodil.

"Gočárův dům jako by nemiloval pravý úhel," říká malíř Stanislav Kolíbal. Kubismus, u jehož zrodu věhlasný architekt stál, je jediným stylem, který daly české země světu.

Světový unikát představuje Gočárova slavná kubistická kavárna Orient, kterou se podařilo rekonstruovat a před pěti lety znovu otevřít. Nachází se v domě U Černé Matky Boží v pražské Celetné ulici a je vzácným příkladem kubistického interiéru. Jejímu prostoru dominují ohromné mosazné lustry a černý kubistický bar.

ČTĚTE TAKÉ: Autor Ještědu Karel Hubáček slaví 86. narozeniny

Obchodní dům U Černé Matky Boží vznikl v roce 1911. Revoluční na něm byla železobetonová konstrukce i výrazná fasáda. Přes svoji modernost však překvapivě splýval s okolní historickou zástavbou a na jeho nároží dokonce umístili barokní mariánskou sochu, takzvanou Černou Matku Boží.

K nepoznání Gočár proměnil i Lázně Bohdaneč, kde žil od jedenácti let. V roce 1910 tu vystavěl železobetonovou věž vodojemu a budovu jezdeckých kasáren, později pak kubistickou lázeňskou budovu, jejíž fotografie zdobí učebnice architektury. Má krytou kolonádu s arkýřovými výstupky do vestibulu.

V nedalekých Pardubicích zase postavil na břehu Chrudimky Winternitzovy automatické mlýny. Tato rozlehlá stavba s ornamentálními vzorci světlých a tmavých cihel působí jako romantický hrad. Po první světové válce se Gočárův styl proměnil. Pro svoji tvorbu hledal národní prameny.

ČTĚTE TAKÉ: Nový projekt centra Zlína má na starosti tým Evy Jiřičné

Podle motivů obloučku se těmto stavbám říkalo rondokubismus či obloučkový styl, ale fakticky šlo o české art deco. Na výzdobě fasád pracovali sochaři Otto Gutfreund a Jan Štursa; jejich dílo je k vidění na monumentální Bance československých legií v Praze Na Poříčí.

Do Hradce Králové přivedl Gočára, tehdy už profesora na pražské Akademii výtvarných umění, ve 30. letech jeho učitel, profesor Jan Kotěra.

Již zralý architekt se tu utkal s paprskovitou kompozicí města, zbaveného hradeb. Navrhl celkový regulační plán, ve kterém obklopil staré město pásem zeleně nebo vody. V centru Hradce je díky němu dodnes relativní klid. V dalších čtvrtích řešil například samostatné cesty pro pěší mimo dopravní komunikace. Hradec Králové se tak stal prvním městem projektovaným s velkoměstskými ambicemi.

Gymnázium ve tvaru otevřené knihy, dvě měšťanské školy spojené odvážně řešenou budovou mateřské školy, stavba pro Církev československou husitskou - to jsou některá z mistrovských děl Gočárových v Hradci. A přitom měl být původně zlatníkem. Tak si to aspoň přál jeho otec, sládek pivovaru v Semíně nedaleko Přelouče, kde se Josef 13. března 1880 narodil.

V Pardubicích vystudoval nižší reálku a poté zlatnictví. Jeho osud však zvrátil řídící učitel Karel Peška, který ho doporučil ke studiu na uměleckoprůmyslové škole.

V roce 1909 předvedl Gočár svůj návrh na dostavbu pražské Staroměstské radnice. Měla tam vzniknout pyramida typu babylonské věže, která by podle kritiků zakrývala výhled na Pražský hrad. V roce 1912 spoluzaložil Pražské umělecké dílny na výrobu kubistického nábytku. Pracoval na projektech, přednášel i psal. V letech 1928 až 1931 se stal rektorem pražské AVU.

V pozdějším věku se Gočár začal přiklánět k funkcionalismu a konstruktivismu, jak je vidět na jeho vilové čtvrti v Praze na Babě či na paláci Fénix na pražském Václavském náměstí. Perlou funkcionalismu je také jeho kostel sv. Václava ve Vršovicích.

Působivou kapitolu Gočárova díla představuje i kubistický nábytek, s nímž začal v návrzích pro vlastní jídelnu a ložnici v roce 1912. Dramatické expresivní úhly a průniky ploch se skví na lustru a hodinách, které navrhl pro herce Otto Bolešku v roce 1913. Gočárův význam stvrzuje pamětní zlatá mince s vyobrazením jeho lázeňského domu, kterou v dubnu 2005 vydala Česká národní banka. A v roce 2000 byl Gočár, jenž zemřel v září 1945 v Jičíne, vybrán v anketě za největší osobnost české architektury 20. století.

Foto: archiv, wikipedia