SIAL v Olomouci: výstava české hi-tech architektury

Tvorbu ateliéru Sial - Sdružení architektů a inženýrů Liberec i jeho význam pro tuzemské stavební umění 20. století přiblíží výstava v Muzeu umění v Olomouci. Vernisáž se uskuteční ve čtvrtek, doprovází ji reprezentativní publikace, sdělil ČTK mluvčí muzea Petr Bielesz.

Členové ateliéru jsou podepsáni pod stavbami, jako je například vysílač na Ještědu, pražský obchodní dům Máj a obchodní dům Ještěd v Liberci. Činnost sdružení výstava představuje komplexně.

"Z hlediska instalace lze hovořit o multimediální prezentaci. Návštěvníci uvidí 40 originálních plánů a 20 dobových i nových modelů staveb. Celkem 25 klíčových projektů dokumentujeme na 33 velkoformátových bannerech," uvedl kurátor výstavy Jakub Potůček.

Podle něj je zrod Sialu úzce spjat se společenským klimatem v 50. a 60. letech. Architekti museli po roce 1948 zrušit soukromé ateliéry a přijmout zaměstnání ve státních projektových ústavech.

ČTĚTE TAKÉ: Autor Ještědu Karel Hubáček slaví 86. narozeniny

"V libereckém Stavoprojektu se zformovala skupina architektů a konstruktérů zapálených pro svou práci. Využila liberální poměry před sovětskou invazí v srpnu 1968, odešla ze Stavoprojektu a v letech 1968 až 1971 existovala pod názvem Sial - Sdružení architektů a inženýrů Liberec," popsal vznik Potůček.

Vůdčími osobnostmi sdružení, které hledalo východiska architektonické tvorby v technických inovacích, byli architekti Karel Hubáček a Miroslav Masák a statici Zdeněk Patrman a Václav Voda.

Z invenčního prostředí Sialu vzešlo i klíčové dílo české architektury druhé poloviny 20. století - televizní vysílač s hotelem na Ještědu, jenž získal prestižní Perretovu cenu Mezinárodní unie architektů.

Stavba vzbudila pozornost i mezi domácími mladými architekty. To vedlo v roce 1969 k založení Školky Sial. "Účelem tohoto nezvykle organizovaného ateliéru, vedeného Miroslavem Masákem, bylo hledat pro mladé talenty vhodné úkoly tříbící jejich profesionalitu," doplnil Potůček. Sial měl v 60. až 80. letech až 60 členů a mimo jiné jím prošli významní architekti, jako jsou Mirko Baum, John Eisler, Martin Rajniš, Emil Přikryl, Zdeněk Zavřel, Helena Jiskrová nebo Václav Králíček.

Slibný rozvoj aktivit Sialu však narušil nástup normalizace. Politický režim jeho členy donutil vrátit se do Stavoprojektu a zakázal jeho publicitu v domácím tisku. Liberečtí architekti se ale od roku 1980 úspěšně zúčastňovali velkých architektonických soutěží v zahraničí.
Výstava bude reprízovaná v Oblastní galerii v Liberci, pražské Galerii Jaroslava Fragnera a Západočeské galerii v Plzni. V Olomouci potrvá do 19. září.

Foto: Robert Zlatohlávek, Tomáš Nosil, www.profimedia.cz