UNESCO: Nové mrakodrapy na Pankráci? Ano, ale nižší

Výškové budovy v Praze mohou stát, ale ne vyšší než 60 až 70 metrů, vzkázalo Praze UNESCO. Souhlas se stavbou dvou objektů přitom již dříve vydali magistrátní i ministerští památkáři. Firma nyní usiluje o získání územního rozhodnutí. Proti výstavbě jsou četná občanská sdružení i UNESCO.

UNESCO doporučuje, aby stavby nebyly vyšší než 60 až 70 metrů, jedna z budov má přitom mít 104 metry. Památková péče v Praze byla na programu jednání červencového setkání Výboru světového dědictví UNESCO v Kanadě. Zpráva z jednání je na webové stránce UNESCO, v ČR ještě oficiálně není a ministerstvo kultury by ji mělo dostat v září; proto se k ní nechce zatím vyjadřovat. Mluvčí Jan Cieslar ale řekl, že památkový odbor ministerstva plánuje setkání s magistrátem.

"Oficiální stanovisko UNESCO jsme nedostali, tudíž nevíme, co je jeho obsahem, a nebudeme se k tomu vyjadřovat," řekla mluvčí společnosti ECM Zuzana Doležalová. Pokud by ale společnost musela budovu snížit, pravděpodobně by jí to zkomplikovalo situaci. Přes sto bytů ve vyšší budově už má totiž svého kupce; druhá stavba má být hotel.

Na jednání výboru UNESCO byl zástupce Prahy i ministerstva. Když v červenci ministerstvo o jednání informovalo, vyzdvihlo jen pochvalu české památkové péči, o výtkách kvůli Pankráci mlčelo. Výbor UNESCO již přitom na svém loňském jednání vyjádřil v souvislosti s výškovými stavbami v lokalitě "vážné znepokojení". Pochvaly ze strany UNESCO se letos týkaly péče o ty části města, jež jsou součástí památkové rezervace zapsané na jeho seznam. Uvažované výškové stavby na Pankráci již v rezervaci nejsou, stály by v jejím ochranném pásmu, které by mělo pohledově chránit panorama Prahy.

Chybí plán výškové zástavby

Podle zprávy velvyslance ve stálé misi ČR při UNESCO Petra Janyšky výbor doporučuje vypracovat plán výškové zástavby, který podle něj dosud neexistuje, a informovat Centrum světového dědictví o všech projektech, které by mohly narušit "vizuální integritu". Podle pražského radního Martina Langmajera (ODS) bude jasné v horizontu osmi až 16 měsíců, kde a jak vysoké budovy se budou moci v hlavním městě stavět. "Základní změnu už minulý týden projednala městská rada," řekl radní.

Ministerstvo před rokem dvě plánované stavby povolilo, protože prý nemělo dostatečné důkazy o tom, že by stavby mohly natolik narušit hodnoty rezervace, aby záměr zastavilo. Ministerstvo sice vědělo o tom, že UNESCO záměr stavět vysoké domy kritizuje, podle informací však toto pro úředníky nebylo dostačující. Důkazem by pro ně údajně mohla být třeba vizualizace pražského panoramatu s budovami a srovnatelný obrázek z doby před zapsáním na seznam UNESCO. Kdyby ministerstvo mělo dnešní doporučení UNESCO o výšce staveb, údajně by se rozhodlo jinak. Názor výboru ale může sloužit jako precedens do budoucna.

Podle Martina Skalského ze sdružení Arnika, které patří ke kritikům projektu, návrh UNESCO na snížení staveb odpovídá jejich názoru. "Dnešní projekty je nutné odmítnout a o dostavbě Pankráce uvažovat od začátku znovu," uvedl.

Mrakodrapy v Praze? Nekonečný příběh

Spory o dvě pankrácké výškové budovy, které by měly doplnit tři nynější, které vyšší než 70 metrů jsou, trvá od roku 1999. Často zaznívá právě argument, že na Pankráci již vysoké domy stojí. Odpůrci těch nových i z řad památkářů ale říkají, že jde především o precedens a o stanovení pravidel pro výstavbu takových budov poblíž historického centra.

V případě dvou pankráckých staveb padl konečný verdikt z hlediska památkové péče před rokem, když ministerstvo kultury potvrdilo rozhodnutí magistrátu, které budovy povoluje. Praha 4 nedávno vydala územní rozhodnutí o stavbě, po odvolání občanských sdružení je nyní přezkoumává magistrát, který se pro stavy v minulosti opakovaně vyjádřil.

Foto: Profimedia, archiv