ČSSD proti krizi: drahá hra na sociální city

Návrh protikrizového zákona z dílny ČSSD, který nejsilnější opoziční strana v úterý předložila Poslanecké sněmovně, je velmi silně sociálně zaměřený, ale vesměs neřeší skutečné problémy ekonomiky.

Vláda i nejsilnější opoziční strana tento týden představily své recepty, jak zmírnit dopady ekonomické krize. Vládní záchranná opatření mají stát necelých 74 miliard korun a jejich předpokládaný dopad má být spíše dlouhodobý - snaží se udržet zaměstnanost a podpořit investice a nabídkovou stranu ekonomiky. Plán ČSSD se dá shrnout pod mottem "bohatým brát a chudým dávat, ale z cizí kapsy". Konečný účet, který by ČSSD lidem za svůj protikrizový plán vystavila, by na konci roku 2011 dosahoval téměř 154 miliard korun. Plus dalších 7,3 miliardy ročně za trvalé změny v sociální oblasti. Navíc navrhované úpravy jsou krátkodobého charakteru a zaměřují se hlavně na oblast spotřeby. Česká ekonomika však trpí poklesem nikoli domácí, ale zahraniční poptávky po zboží, které se u nás vyrábí. A ta se rozdáváním peněz důchodcům a sociálně slabším nezvýší.

Starobní a plně invalidní důchodci by měli letos v listopadu jednorázově dostat 2400 korun, lidé částečně invalidní 1200 korun. Přilepšit plánují socialisté i lidem s nižším příjmem: příspěvek na bydlení by se zvýšil o 300 korun a přídavek na dítě o stokorunu, navíc by na něj dosáhlo více rodin. Sociální demokracie také navrhuje ulevit lidem, kteří mají problémy se stále rostoucím regulovaným nájmem prodloužením deregulace o tři roky. "Stát by neměl řešit bytovou otázku na úkor majitelů nemovitostí, ale spíš se na ní přímo podílet," myslí si analytik ČSOB Petr Dufek.

Mimořádné penze nebo vyšší sociální dávky ale nedokážou podpořit tuzemskou poptávku tak, aby to pocítili i domácí výrobci a přestali propouštět. Navíc v obavách o další vývoj ekonomiky by lidé tyto peníze stejně z větší části neutratili, ale vložili "do prasátka". Krátkodobý efekt zvýšení spotřeby a poptávky by tím pádem byl daleko menší.

Všech by se dotklo zvýšení základní daňové slevy v letech 2010 a 2011 o 3600 korun ročně. Každý, kdo platí daně, by si tak měsíčně polepšil o tři sta korun. "Vhodnější by bylo ulevit nejen daňovým poplatníkům, ale i firmám. Proto je lepší jít cestou snížení odvodů na sociální a zdravotní pojištění než snižovat daně," tvrdí Dufek. Krácením daně z příjmu by navíc přišly o část svých příjmů obce.

Sociální demokracie také navrhuje od 1. ledna příštího roku dočasně na dva roky snížit devítiprocentní sazbu DPH na šest procent, s cílem zlevnit potraviny, léky, výstavbu domů a bytů, jízdné ve veřejné dopravě apod., aby se povzbudila vyšší spotřeba domácností a bytová výstavba. Úprava sazby ale nemusí přinést kýžený efekt. Nejenže dojde k výpadku příjmů státního rozpočtu, ale není také zaručeno, že snížení pocítí spotřebitelé v cenách. "Už dnes existuje solidní prostor pro zlevnění díky propadu cen zemědělských výrobců téměř o čtvrtinu a v cenách v obchodech nižší ceny příliš vidět nejsou," podotkl ekonom.

Socialisté také opět oprášili milionářskou daň. Lidem, kteří si ročně vydělají více než 1,2 milionu korun, by se suma nad tuto hranici zdaňovala ne obvyklými patnácti, ale třiceti procenty. Takových poplatníků je ale v Česku velmi málo, necelých sto čtyřicet tisíc, proto by šlo spíš o symbolické gesto, které by v příjmech rozpočtu mělo jen minimální efekt. "Pokud Česká republika nechce být jen montovnou, neměla by handicapovat kvalifikovanou pracovní sílu," komentoval návrh Dufek.

Jako celkem rozumné opatření, které navrhuje i vláda, se jeví zrychlení daňových odpisů hmotného majetku. Za zvážení stojí i navrhované prodloužení doby poskytování podpory v nezaměstnanosti, která byla nedávno o měsíc zkrácena. Mělo by být ale jen dočasné. "Podíl dlouhodobě nezaměstnaných na celkové nezaměstnanosti je u nás  poměrně vysoký, a proto by bylo vhodné najít systémové řešení," míní Dufek.

ČTĚTE DÁL: ČSSD sněmovně předloží svůj zákon proti krizi

U firem hodlá ČSSD natrvalo zvýšit sazbu daně z příjmů z nynějších dvaceti na loňských jedenadvacet procent. Zvýšení daňové zátěže podnikům v době, kdy ekonomika zažívá recesi a společnosti budou dál propouštět, však těm ztrátovým nic nepřinese a firmám ze ziskem situaci ještě ztíží.

Do očí bijícím populismem je tzv. šrotovné. Nutno říct, že jej jako jednu z možností na podporu ekonomiky zvažovala i vláda. Každý, kdo by si v letech 2009 až 2010 koupil nové auto do 1,5 milionu korun a nechal sešrotovat to staré (nad 10 let), by dostal 25 tisíc korun. Opatření má podpořit ekologizaci vozového parku (budiž) a automobilový průmyslu. Podíl tuzemských automobilek na nově zaregistrovaných autech ale loni činil jen třicet procent. Navíc více než devadesát procent u nás loni vyrobených aut se vyvezlo do zahraničí. Jak velký dopad tedy bude mít české šrotovné?

Foto: ČTK