Přijetí eura není v současnosti podle ministra financí Andreje Babiše (ANO) v Česku aktuálním tématem. Důvodem jsou nejen miliardové odvody do záchranných fondů, které by musela ČR po vstupu do eurozóny zaplatit, ale i současná neschopnost vyřešit situaci kolem Řecka. Ministr to uvedl na sněmu Hospodářské komory.
Kvůli urychlení příprav na přijetí eura svolal na neděli schůzku prezident Miloš Zeman, který přijetí eura dlouhodobě podporuje. Zúčastnit by se ji měl vedle prezidenta premiér Bohuslav Sobotka, Babiš a guvernér České národní banky Miroslav Singer.
"Po vstupu do eurozóny bychom museli během čtyř let zaplatit 51 miliard korun do fondů a garantovat až dalších 400 miliard korun. A v této fázi, kdy eurozóna není schopna vyřešit Řecko, tak to není v této situaci téma," uvedl k euru Babiš.
Současná vláda nemá zavedení společné evropské měny v programu. Pro rychlé přijetá eura není ani centrální banka. "Rozhodnutí o případném vstupu do eurozóny je na politické reprezentaci. Vláda ve svém programu vstup do eurozóny nemá. Role České národní banky je v odborné a poradenské rovině," uvádí pravidelně ČNB. Ta navíc ve společném dokumentu s ministerstvem financí ohledně vyhodnocení kritérií pro přijetí eura z konce loňského roku doporučila prozatím nestanovovat datum přijetí eura.
Technicky je v současné době možné přijmout euro podle odborníků i politiků nejdříve v roce 2020. O vstupu do eurozóny totiž bude nejdříve rozhodovat nový kabinet vzešlý z voleb v roce 2017. Následně koruna musí dva roky setrvat v systému směnných kurzů ERM II.
V české společnosti stále přetrvává převážně odmítavý postoj k přijetí eura. Proti zavedení společné evropské měny je podle CVVM momentálně 69 procent Čechů, naopak 24 procent lidí by korunu za euro vyměnilo, zbytek neví.
Česko podobně jako ostatní unijní státy v přístupové smlouvě přislíbilo euro přijmout. Zatím ale Česká republika není ani součástí systému směnných kurzů označovaného jako ERM II.
